Archeologové v ruském městě Stará Russa objevili neobvyklý předmět z 11. století. Dřevěná lopata, která pravděpodobně sloužila k pečení chleba, má na zadní straně vyřezaný plán deskové hry. Vzácný nález ukazuje, jak si lidé ve středověku dokázali krátit čas i s pomocí běžných domácích předmětů.
Pozoruhodný nález pochází z archeologického naleziště Pjatnickij v historickém městě Stará Russa na severozápadě Ruska. Archeologové zde odkryli část poměrně velké dřevěné lopaty, jejíž pracovní plocha měří přibližně 30 × 40 centimetrů. Dochoval se také kus rukojeti.
Předmět byl pravděpodobně vyroben z dubového dřeva a původně sloužil k vkládání chleba do pece. Zatímco jeho pracovní plocha je rovná a hladká, na zadní vypouklé straně badatelé objevili tři čtverce vyřezané jeden do druhého.
Vyrytý obrazec odpovídá deskové hře známé jako mlýn. Podle vedoucího univerzitního centra archeologického výzkumu Sergeje Toropova jde o mimořádně dobře zachovaný předmět. Podobné nálezy jsou totiž poměrně vzácné.
Ke hraní stačilo několik kamenů
Mlýn je strategická hra pro dva hráče, jejíž kořeny sahají hluboko do minulosti. Podobné herní obrazce jsou známé už ze starověku a ve středověku se hra rozšířila také po Evropě. K hraní přitom nebylo potřeba žádné složité vybavení.
Klasická podoba využívá tři čtverce propojené čarami. Každý hráč má devět kamenů nebo figurek a snaží se sestavit řadu tří vlastních kamenů. Pokud se mu to podaří, může soupeři jednu figurku odebrat. Vítězí ten, kdo protivníkovi ponechá pouze dva kameny nebo mu znemožní další tah.
Právě jednoduchost hry může vysvětlovat, proč se její plány objevují vyryté do nejrůznějších předmětů. Lidé nepotřebovali speciálně vyrobenou herní desku. Stačilo najít vhodný povrch, vyznačit na něm herní pole a posbírat několik drobných kamenů.
Není jasné, kdy se lopata změnila v herní desku
Archeologové zatím nedokážou určit, zda obyvatelé Staré Russy používali lopatu současně k pečení i hraní, nebo zda ji na herní desku přeměnili teprve poté, co se poškodila a přestala sloužit původnímu účelu.
Podle Toropova se herní plány často vyrývaly do předmětů, které už lidé nepotřebovali. Nelze však vyloučit ani to, že lopata stále sloužila k pečení. Obrazec se totiž nacházel na její zadní straně, kde nemusel překážet běžnému používání.
Podobné herní plány nejsou na území někdejší Rusi úplnou novinkou. Archeologové je nacházeli například v Novgorodu nebo Staré Ladoze ve vrstvách datovaných už do 9. století. Známé jsou také nálezy ze severní Evropy z období Vikingů. Takto dobře zachovaný předmět je však podle odborníků výjimečný.
Nález přibližuje každodenní život obyvatel středověkého města. Ukazuje, že oblíbenou zábavu nemusely představovat pouze speciálně vyrobené hry, ale také jednoduché obrazce vyryté do předmětů, které měli lidé běžně po ruce.