Na Mount Everestu zůstávají až stovky těl lidí, kteří při výstupu nebo sestupu zemřeli. V extrémní nadmořské výšce je jejich snesení dolů mimořádně nebezpečné a někdy prakticky nemožné. Některé ostatky proto leží na hoře celé desítky let a staly se známými body na trase.
Nejvyšší hora světa je zároveň místem, kde lidské tělo funguje na hranici svých možností. Ve výšce vrcholu je tlak vzduchu zhruba třetinový oproti hladině moře a nedostatek kyslíku výrazně zvyšuje riziko otoku mozku, otoku plic, omrzlin nebo náhlého kolapsu. Právě proto je oblast nad 8000 metrů známá jako zóna smrti.
Dostat tělo dolů může být nebezpečné
Podle dlouhodobých odhadů zůstává na Everestu kolem dvou stovek těl. Jejich přesný počet se těžko určuje, protože některá jsou zasypaná sněhem nebo ledem, jiná zmizela v trhlinách. Při pokusu o jejich snesení navíc musí záchranáři sami trávit dlouhé hodiny v extrémní výšce a vystavují se stejnému nebezpečí jako původní oběť.
Manipulace je složitá i kvůli tomu, že těla bývají zmrzlá a pevně zachycená v ledu. Záchranné týmy musí používat lana, kyslík a často zapojit několik lidí najednou. Ve výškách nad 8000 metrů navíc nelze běžně spoléhat na vrtulníky. Právě náročnost a vysoké náklady jsou hlavním důvodem, proč některé ostatky na hoře zůstávají.
Green Boots se stal symbolem
Nejznámějším případem je tělo horolezce přezdívaného Green Boots podle výrazných zelených bot. Od roku 1996 se nachází v malé skalní prohlubni na severní trase ve výšce kolem 8500 metrů a během let se stalo známým orientačním bodem pro další výpravy.
Over 200 dead bodies lay along the route to the top of Mount Everest. The bodies are used as landmarks by climbers and have been given nicknames such as "Green Boots". pic.twitter.com/eIHbwnVydt
— Morbid Knowledge (@MorbidKnowledge) June 2, 2023
Úmrtí na Everestu přitom nejsou jen důsledkem pádů. Historická data ukazují, že mezi hlavní příčiny patří trauma, výšková nemoc, podchlazení nebo náhlé selhání organismu. Novější výzkum zároveň naznačuje, že celková úmrtnost nad základním táborem v posledních desetiletích klesla.
Everest se tak může během dobrého počasí změnit v trasu plnou desítek výprav, zároveň ale zůstává místem, kde jsou připomínky předchozích tragédií někdy doslova součástí cesty k vrcholu.