Vesmír se už 13,8 miliardy let rozpíná. Nová měření temné energie ale naznačují, že to nemusí pokračovat navždy. Podle výpočtů fyzika z Cornellovy univerzity by se jednou mohl proces otočit a všechno by nakonec spadlo zpátky do jediného bodu.
Fyzik Henry Tye spočítal, že kosmos může mít celkovou „životnost“ zhruba 33 miliard let a že jsme možná poblíž její poloviny. Vesmír by se podle něj měl rozpínat ještě asi 11 miliard let, dosáhnout největší velikosti a pak začít smršťování. Konec by přišel přibližně za 20 miliard let v podobě takzvaného big crunch, tedy kolapsu zpátky do jediného bodu.
Klíčová je v tomhle příběhu kosmologická konstanta, pojem, který do fyziky zavedl Albert Einstein a který dnes souvisí s tím, jak se rozpínání vesmíru chová v čase. Pokud je kosmologická konstanta kladná, rozpínání pokračuje do nekonečna. Pokud je záporná, vesmír jednou přestane růst a obrátí směr.
Tye říká, že právě nová data naznačují druhou možnost. „Posledních 20 let si lidé mysleli, že kosmologická konstanta je kladná a vesmír se bude rozpínat navždy,“ uvedl. „Nová data jako by naznačovala, že kosmologická konstanta je záporná a vesmír skončí velkým krachem.“
O jaká data jde. Tye se opírá o nové výsledky ze dvou velkých projektů, Dark Energy Survey v Chile a Dark Energy Spectroscopic Instrument v Arizoně. Oba se snaží rozkrýt povahu temné energie, která má tvořit zhruba 68 procent hmoty a energie ve vesmíru, a testují, jestli se chová jen jako jednoduchá konstanta prostoru. Podle Tyeho náznaků to vypadá, že do hry vstupuje ještě něco dalšího.
Proto Tye a jeho spolupracovníci do modelu přidali hypotetickou částici s mimořádně malou hmotností. Na začátku by se mohla chovat jako kosmologická konstanta, ale postupem času by se její efekt měnil, což by odpovídalo nejnovějším pozorováním a posunulo „základní“ kosmologickou konstantu do záporných hodnot. „To, že při záporné kosmologické konstantě vesmír jednou zkolabuje, není nové,“ řekl Tye. „Tenhle model ale říká, kdy se to stane a jak.“
V příštích letech se může karta ještě obrátit znovu, tentokrát díky přesnějším datům. Tým DESI má pokračovat ve sběru pozorování ještě další rok a do hry přibývají i další projekty, včetně Zwicky Transient Facility, evropské mise Euclid, nedávno vypuštěné mise NASA SPHEREx a observatoře Vera C. Rubin Observatory. Pokud se náznaky potvrdí, půjde o jeden z největších obratů v moderní kosmologii, protože by se neřešilo jen to, jak vesmír začal, ale i to, jak jednou skončí.

