Příběhy ze starověkého Řecka jsou často plné fantastických příběhů o bozích a obrech. Jejich popularitu připomněl film Odyssea od režiséra a scénáristy Christophera Nolana. Snímek je obrovským komerčním hitem a probouzí zásadní otázku: Byla Trója skutečná? Odpověď se pokusily najít servery All That’s Interesting a India Today.
Historici debatují o pravdivosti příběhů ze starověkého Řecka po staletí. Zatímco některé texty zřejmě zaznamenávají historii podle nejlepších schopností autorů, existují i jiné, které jsou zjevně fiktivní, avšak mohou odkazovat na skutečné události.
Jedním z nejdiskutovanějších témat je v tomto ohledu existence města Trója a trójská válka, kterou v roce 2004 pomohl zpopularizovat režisér Wolfgang Petersen a letos právě Nolan. O tomto konfliktu se zmiňuje básník Homér ve svých eposech Iliada a Odyssea. Archeologové však mají k dispozici málo důkazů.
Oddělit realitu od fikce je v tomto případě extrémně náročné. Existuje však několik archeologických nálezů, které činí zpochybnění skutečnosti trojské války náročnějším.
Chetitská tabulka
Chetitská tabulka patří mezi nejzajímavější důkazy, že trojská válka nemusí být výplodem Homérovy fantazie. Není však důkazem bájného konfliktu, ale toho, že básník se při tvorbě svých eposů mohl inspirovat skutečnými událostmi.
Debatu o této tabulce na TikToku nedávno znovu rozvířila amatérská historička Sarah (@artemiscollective). Její verze příběhu je podobná té, která se šíří po internetu opakovaně. Tabulka podle ní „vypráví“ o složitém vztahu mezi dvěma králi.
Jedná se o takzvanou Alaksandovu smlouvu sepsanou kolem roku 1280 před naším letopočtem za vlády chetitského krále Muwatalliho II. Samotná smlouva je určena králi Alaksanduovi, vládci města Wilusa.
Vědci se domnívají, že Wilusa může být městem Trója. Mohlo by podle nich souviset se jménem Wilios, starší formou Homérova jména pro Tróju, Ilios. Důkazy o existenci krále i města jsou v této a dalších chetitských tabulkách. Mimochodem, jméno Alaksandu připomíná řecké Alexandros, další jméno pro trojského prince Parida. Neexistuje však žádný přímý důkaz, že Alaksandu byl ve skutečnosti Paridem.
Jiné chetitské dokumenty zmiňují lid zvaný Ahhiyawa. Podle některých odborníků mohlo jít o mykénské Řeky, tedy Achájce, kteří podle Homéra bojovali v trójské válce.
Tajemné město
Existenci bájného města naznačují vykopávky na území dnešního Turecka. Archeologové zde objevili pozůstatky velkého opevněného města, které se připravovalo na dlouhé obléhání. Našly se zde důkazy o hromadění zásob potravin. Také se zde našly hroty šípů, kameny z praků, lidské kosti a spálené budovy.
Lokalitu, kde se město nachází, objevil v 70. letech 19. století německý archeolog Heinrich Schliemann, který byl posedlý Homérovými eposy. Našel zde ve skutečnosti vrstvu za vrstvou starodávných sídel, každé postavené na ruinách toho předchozího. Pozdější vykopávky ukázaly, že jedno z těchto osídlení bylo bohatým městem z doby bronzové, které bylo zničeno koncem 13. nebo začátkem 12. století před naším letopočtem, což odpovídá období, které spojujeme se zničením Tróji.
Ruiny ale nedokazují existenci trojské války nebo že došlo ke konfliktu, který odpovídal Homérovu popisu. Ukazují město, které se stalo terčem obléhání.