Site icon OnlyForMen.cz

Nové DNA testování boří mýty o obyvatelích Pompejí

Vědci analyzovali starověkou DNA obětí, které zahynuly při erupci Vesuvu v roce 79 n. l. Jejich výzkum ukazuje, že mnohé dosavadní domněnky o identitě těchto lidí byly mylné. Studie tak odhaluje nečekané informace o původu, příbuzenských vazbách i životě obyvatel Pompejí.

Nový výzkum publikovaný v časopise Current Biology změnil náhled na slavné sádrové odlitky obětí Vesuvu. Doposud se předpokládalo, že některé skupiny těl zachycených v dramatických pózách představují příbuzné či rodinné vazby – například matku s dítětem nebo dvě sestry v objetí. Vědecký tým z Itálie, USA a Německa však díky analýze DNA zjistil, že jedna z obětí, považovaná za matku, je ve skutečnosti muž, uvádí Le Monde.

Pro analýzu využili vědci vzorky z kosterních pozůstatků uvnitř sádrových odlitků, které byly po staletí zachovány v popelu a sádře. V roce 2015 proběhla rentgenová analýza 26 odlitků, která ukázala, že žádný z nich neobsahuje kompletní kostru. Vědecký tým proto musel pracovat s křehkými fragmenty kostí smíchanými se sádrou a popelem. Pečlivě vybrané vzorky pak podrobili detailní genetické analýze, při níž zkoumali jak nukleární, tak mitochondriální DNA, což jim umožnilo určit pohlaví, původ a příbuzenské vztahy obětí.

Příkladem přehodnocení původních teorií je rodinná scéna pod schody v tzv. Domě se zlatým náramkem, kde vědci dříve předpokládali přítomnost matky, otce a dvou dětí. Výsledky DNA analýzy však ukázaly, že náramek nosil muž a že nebyl v příbuzenském vztahu s dětmi, které jej doprovázely. Podobně v případě dvou postav v objetí z Domu kryptoporyta, které byly považovány za matku a dceru nebo dvě sestry, analýza DNA odhalila, že jedna z postav je muž a že nejsou biologicky příbuzní. Vědci poukazují na možnost, že archeologové mohli v minulosti pózy odlitků upravit, aby odpovídaly tehdejším představám, informuje deník Guardian.

Studie přinesla také zajímavé poznatky o etnickém složení obyvatel Pompejí. Genetická data naznačují, že město bylo etnicky pestré a zahrnovalo i obyvatele s původem z východního Středomoří či severní Afriky. Tento závěr podporuje tezi, že v době Římské říše docházelo k intenzivnímu míšení populací, což potvrzuje také archeolog Phil Perkins. „Výzkum ukazuje na migraci a pohyb lidí kolem Středozemního moře,“ uvádí.

Nové poznatky mění pohled na život ve starověkých Pompejích. Jak upozorňuje profesor Andrew Wallace-Hadrill, výzkum DNA odhaluje, že dřívější interpretace byly často založeny na předsudcích a romantizujících představách.

Exit mobile version