To, zda je člověk spíše společenský, svědomitý nebo náchylný k negativním emocím, neurčuje jen výchova a zkušenosti. Dosud největší genetická studie osobnosti ukázala, že pět hlavních osobnostních rysů souvisí s více než tisícovkou genetických variant. Jednotlivé geny ale rozhodně nepředurčují, jaký člověk bude.
Výzkumníci analyzovali genetická a osobnostní data od více než milionu lidí a zaměřili se na takzvanou Velkou pětku: extroverzi, přívětivost, svědomitost, neuroticismus a otevřenost zkušenostem. Celkem identifikovali 1 260 genetických variant spojených alespoň s jedním z těchto rysů. Většina z nich měla jen velmi malý individuální vliv.
Neexistuje jeden gen pro extroverzi
Studie ukazuje, že osobnost je silně polygenická. To znamená, že na jednotlivé rysy působí velké množství genetických variant současně a žádná z nich sama o sobě neurčuje, zda bude člověk například extrovertní nebo neurotický.
Běžné genetické rozdíly mezi lidmi podle výzkumu vysvětlují přibližně 4,8 až 9,3 procenta variability jednotlivých osobnostních rysů. Po zohlednění nepřesností při měření osobnosti odhad vzrostl přibližně na 9 až 13 procent. Zbytek souvisí s dalšími genetickými vlivy, prostředím, zkušenostmi a jejich vzájemným působením.
Autoři se zároveň snažili odlišit skutečný genetický vliv od prostředí, které spolu členové rodiny sdílejí. Do části analýzy proto zahrnuli také údaje od příbuzných lidí. Tím omezili riziko, že by výsledky pouze zachycovaly například podobnou výchovu nebo životní podmínky.
Geny mohou souviset i s dalšími vlastnostmi
Některé genetické oblasti spojené s osobností se překrývaly také s variantami, které předchozí výzkumy spojily s duševním zdravím, vzděláním nebo dalšími behaviorálními znaky. To ale neznamená, že by bylo možné z DNA spolehlivě předpovědět konkrétní osobnost jednotlivce.
Autoři upozorňují, že genetické skóre zatím vysvětluje jen omezenou část rozdílů mezi lidmi a výsledky jsou vhodnější pro studium velkých populací než pro hodnocení konkrétního člověka. Výzkum tak nepodporuje představu, že je osobnost pevně daná při narození. Spíše ukazuje, že genetická výbava tvoří jednu z mnoha vrstev, které ji během života ovlivňují.