Pod fotbalovým hřištěm na okraji Vídně ležely téměř dva tisíce let ostatky více než stovky mužů. Nová analýza jejich zranění ukazuje na mimořádně brutální střet. Řada zásahů směřovala do oblasti pánve a u jednoho z mužů archeologové dokonce našli hrot kopí stále zabodnutý v kosti. Dodnes přitom není jasné, v jaké bitvě muži zahynuli ani na které straně bojovali.
Masový hrob dělníci objevili v říjnu 2024 při rekonstrukci sportovního hřiště v ulici Hasenleitengasse ve vídeňské čtvrti Simmering. Archeologové zdokumentovali nejméně 129 jedinců, skutečný počet pohřbených ale odhadují na více než 150. Těla byla naházena do mělké jámy bez zjevného řádu, což naznačuje, že na řádný pohřeb nebyl čas.
Útočníci zřejmě mířili na nechráněná místa
Nová analýza ostatků, kterou výzkumníci představili 6. srpna na odborné konferenci v Berlíně, ukázala stopy násilných zranění nejméně u dvou třetin pohřbených. Vědci našli poranění způsobená ostrými i tupými zbraněmi, zvláštní pozornost ale vzbudily zásahy střelami soustředěné převážně do oblasti pánve a třísel.
Podle bioarcheoložky Sheridan Strang mohli útočníci záměrně využívat slabá místa v protivníkově zbroji. U jednoho z mužů zůstal hrot kopí zapíchnutý přímo v pánvi. Výzkum zatím neprošel recenzním řízením, interpretace zranění je proto stále předběžná.
Bitvu, při které zemřeli, historie nezná
Ostatky pocházejí z období mezi koncem prvního a začátkem druhého století našeho letopočtu. Tehdejší Vídeň byla součástí římského pohraničí a v oblasti docházelo ke střetům s germánskými kmeny. Žádný dochovaný písemný pramen ale nezmiňuje konkrétní bitvu na místě dnešního naleziště. Výzkumníci proto zatím nevědí, zda pohřbení byli Římané, jejich protivníci, nebo příslušníci obou stran.
Předběžná analýza DNA 25 mužů navíc ukázala velmi různorodý původ. Někteří pocházeli z Apeninského poloostrova, další z jiných částí Evropy a tři z východního Středomoří a oblasti Levanty. Nové poznatky tak podporují teorii, že hrob souvisí s dosud neznámou vojenskou katastrofou z doby Římské říše.