Vědci z Austrálie oznámili mimořádný objev, který by mohl změnit pohled na zachování biologických tkání ve fosiliích. V kostech dinosaura starých přibližně 115 milionů let našli mineralizované struktury připomínající červené krvinky a chemické stopy krevního barviva. Závěry výzkumu však mezi odborníky vyvolaly také pochybnosti.
Mezinárodní tým vedený profesorkou Kliti Grice z Curtinovy univerzity prozkoumal zkamenělé kosti masožravého dinosaura Aratasaurus museunacionali, který žil na území dnešní Brazílie v období rané křídy. Fosilie byla objevena už v roce 2008 v dole na severovýchodě země, ale teprve moderní laboratorní metody umožnily vědcům podrobně prozkoumat její vnitřní strukturu.
Uvnitř kostí našli stopy krevního barviva
Při mikroskopickém zkoumání objevili odborníci ve drobných kanálcích, kterými kdysi procházely cévy, oválné útvary podobné červeným krvinkám. Následné chemické analýzy odhalily přítomnost hemu a jeho pozměněných forem. Hem je molekula obsahující železo, která tvoří součást hemoglobinu a podílí se na přenosu kyslíku v krvi.
Výzkumníci zároveň identifikovali aminokyseliny související s kolagenem, bílkovinou tvořící důležitou součást pojivových tkání. Podle jejich závěrů se mohly původní biologické struktury zachovat díky zvláštním podmínkám, které nastaly krátce po smrti zvířete.
Dinosaurus pravděpodobně uhynul v pobřežním prostředí a jeho tělo rychle překryly sedimenty obsahující mikroorganismy. Ty mohly přispět k mineralizaci tkání a zpomalit jejich rozklad. Významnou roli zřejmě sehrál také minerál hausmannit, který mohl pomoci zachovat některé struktury po miliony let.
Část odborníků výsledky zpochybňuje
Ačkoli autoři považují nález za přesvědčivý důkaz fosilizovaných červených krvinek, ne všichni vědci s jejich interpretací souhlasí. Paleontoložka Mary Schweitzer z americké North Carolina State University upozornila, že samotné útvary nemusí být skutečnými krvinkami. Některé totiž postrádají charakteristický tvar očekávaný u červených krvinek dinosaurů. Chemické důkazy přítomnosti hemu a látek souvisejících s kolagenem však nezpochybňuje.
Podobně opatrná je paleobioložka Maria McNamara z University College Cork. Přestože výzkum označila za jeden z nejpodrobnějších svého druhu, upozornila, že některé minerální útvary mohou pod mikroskopem vypadat podobně jako krvinky. Jejich jednoznačné určení proto zůstává otevřené.
Nález navíc neobsahuje použitelnou dinosauří DNA. Vědci ji ve vzorcích hledali, ale testy byly negativní. Výzkum přesto může pomoci lépe pochopit, jak dlouho dokážou některé biologické molekuly přežívat proces fosilizace a co mohou prozradit o metabolismu dávno vyhynulých živočichů.
Studie vyšla 2. listopadu v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.