Když hotelový poslíček v lednu 1935 otevřel pokoj číslo 1046 v kansaském hotelu President, narazil na děsivý výjev. Devatenáctiletý mladík, ještě naživu, ležel zkrvavený v koupelně, s bodnými ranami a provazem kolem krku. Přesto tvrdil, že mu nikdo neublížil. Jeho smrt odstartovala jednu z nejpodivnějších nevyřešených vražd americké historie. Napsaly o tom weby KTVI St. Louis a Murder, She Told.
Mladík se do hotelu ubytoval 2. ledna pod jménem Roland T. Owen. Neměl téměř žádná zavazadla a požadoval pokoj ve vyšším patře, jehož okna nesměřovala do ulice.
Pokojská Mary Soptio později vypověděla, že host působil vystrašeně. Opakovaně jej nacházela sedět ve tmě a jednou zjistila, že je zamčený zvenčí. Na stole ležel vzkaz určený jistému Donovi, který sliboval návrat za patnáct minut. Následujícího dne zaslechla z pokoje hádku dvou mužů. V noci si na hluk stěžovali také další hosté.
Čtvrtého ledna personál opakovaně kontroloval telefon, který zůstával vyvěšený. Jeden z poslíčků našel hosta nahého v posteli, ale domníval se, že je opilý. Teprve později objevil jiný zaměstnanec krvavé stopy a těžce zraněného muže.
Lékař zjistil několik bodných ran, proraženou plíci a zlomeninu lebky. Mladík však tvrdil, že pouze upadl na vanu. Následujícího rána zemřel.
Dopisy od mrtvého a růže od neznámé Louise
Policie brzy zjistila, že jméno Roland T. Owen je falešné. Skutečnou totožnost oběti odhalila až v listopadu 1936 jeho matka Ruby Ogletree.
Ta mezitím dostávala dopisy od údajného syna. Pisatel tvrdil, že cestuje po světě, přestože Artemus byl už dávno mrtvý. Zprávy navíc vznikly na psacím stroji, který mladík podle matky neuměl používat.
Další záhadu představoval anonymní muž, který zaplatil pohřeb. Na hrob následně dorazilo třináct růží se vzkazem „Navždy s láskou, Louise“.
Vyšetřovatelé podezírali mimo jiné odsouzeného vraha Josepha Ogdena, který používal také jméno Donald Kelso. FBI však v roce 1950 vyloučila shodu jeho rukopisu s hotelovým podpisem. Pachatele se nikdy nepodařilo usvědčit.