Lockheed Martin F-22 Raptor je prvním stíhacím letounem páté generace a dodnes je (i v konkurenci F-35) naprostou špičkou leteckých technologií. I proto nikdy nebyl exportován a jeho jediným uživatelem zůstaly od prvního dne pouze Spojené státy. Zdá se však, že dny nejlepšího vojenského letadla všech dob jsou sečteny.
Stíhačky F-22 disponují jedinečnou a ničivou kombinací obratnosti, kinetického výkonu, nízké pozorovatelnosti a situačního povědomí v kombinaci s arzenálem smrtících zbraní vzduch-vzduch a vzduch-země dlouhého dosahu. To vše mu umožňuje proniknout, operovat a ovládnout i ten nejlépe chráněný vzdušný prostor, uprostřed nepřátelských zón protiletadlových řízených střel a nepřátelských bojových letounů.
Mnozí jsou přesvědčení, že F-22 Raptor je jediným skutečným stíhacím letounem páté generace na světě, nabízí pokročilý stealth, extrémní výkon, datovou fúzi a pokročilou údržbu, stejně jako schopnost supercruise (schopnost dosáhnout a udržet rychlost zvuku bez použití přídavného spalování) a extrémní obratnost. Poslední dvě charakteristiky například F-35 postrádá.
Letoun F-22 konstruktéři navrhli tak, aby rychle a na velké vzdálenosti vytvářel vzdušnou nadvládu a následně odrazil všechny hrozby, které by se mohly pokusit o přístup k jednotkám amerických a spojeneckých sil. Raptor je stejně působivý při obranných i útočných operacích. Dokáže bránit určitý bod lépe než cokoli jiného, ale také s nepřekonatelnou schopností udeřit tvrdě a hluboko a s velkou přesností. To vše při poskytování bezkonkurenčního situačního přehledu. Pouze F-22 by USA poskytla schopnost beztrestně operovat v těžce bráněném bojovém prostoru a pouze F-22 by mohla zajistit politicky udržitelný poměr kvality proti špičkovým letounům potenciálních nepřátel.
Opona
Přes to všechno nyní USAF tlačí na vyřazení všech svých F-22 ve střednědobém horizontu v rámci svého plánu racionalizace své stíhací flotily ze sedmi typů letounů na čtyři. Nahrazení stíhaček Raptor programem NGAD (Next Generation Air Dominance) je nesporné. Připomeňme však, že F-22 přežijí F-15 i F-16.
F-22 Raptor je tak jistě nejpřekvapivější obětí plánovaného snížení počtu typů stíhacích letounů USAF na čtyři, F-22 je stále nejschopnějším stíhacím letounem na světě, který poskytuje bezprecedentní vzdušnou nadvládu. Před nástupem Raptoru se hovořilo o vzdušné nadvládě jako schopnosti operovat v daném čase a na daném místě bez nepřiměřených zásahů ze strany protivníka. Vzdušná převaha zajišťuje volnost akce, ochranu před útokem, volnost útoku a volnost přístupu.
Vzdušná nadvláda však jde ještě dál, když nepřátelské letectvo není schopno účinně zasáhnout kdekoli v rámci daného operačního prostoru. F-22 pokročil ve schopnostech, poskytl totiž absolutní vzdušnou nadvládu, díky které mají velitelé úplnou kontrolu nad vzduchem. A proto také schopnost diktovat podmínky jakéhokoli střetnutí.
NGAD armáda nabízí coby náhradu mocného Raptoru. Armáda však plánuje snížit počet letounů F-22 ještě předtím, než připraví jejich náhradu. A to budí ještě větší kontroverze. Ve své žádosti o rozpočet na rok 2024 navrhuje vyřazení 32 letounů F-22 Block 20 z počtu 37. A přestože se letouny varianty Block 20 v současné době používají k výcviku, jsou natolik nesynchronizované s bojovou variantou Block 35, že se piloti musí odnaučit návyky vytvořené na starší verzi, než se z nich stanou zkušení operátoři F-22.
Americké letectvo naroste
Modernizace staršího typu by přitom stála 3,5 miliardy dolarů a dalších 3,5 miliardy by stál jeho provoz do konce desetiletí. To odborníci považují za neúměrně vysoké náklady a nežádoucí přesměrování zdrojů z programu NGAD. Mohlo by to také odvést lidské a inženýrské zdroje od úsilí o modernizaci „Block 4“ letounu F-35. Mnozí s tím však nesouhlasí. Výbory americké Sněmovny reprezentantů i Senátu pro ozbrojené služby (které jménem Kongresu dohlížejí na financování a dohled nad Pentagonem) se snaží přimět americké letectvo, aby si ponechalo a modernizovalo 32–33 letounů F-22 Block 20. Právě ty, které navrhlo vyřadit v rámci svých návrhů rozpočtu na příští rok.
Již nyní totiž panují obavy, že flotila taktických letounů USAF je příliš malá. 48 stíhacích letek (a 9 útočných) znamená přibližně 2 000 letounů. Vlastní studie amerického letectva o požadavcích na taktické letectvo je tajná. Generál Mark Kelly, tehdejší velitel Velitelství vzdušných sil USAF, však podpořil závěry studie „Air Force We Need“ z roku 2018. Ta požaduje 62 letek stíhacího letectva.
Snížení počtu typů ve službě, aniž by se snižovaly celkové počty, je náročný úkol. Vyžádá si velké investice a stálý přísun nových letounů. Americké letectvo spočítalo, že bude muset každý rok nakoupit nejméně 72 nových stíhacích letounů. Jen tak dosáhne požadovaného stavu sil při udržení schopností. Vyřazování letounů F-22 v době, kdy je stíhaček takový nedostatek, by se tak zdálo jako chyba. Zvláště když generálové flotilu F-22 vždy považovali za příliš malou a přetíženou. A to i přesto, že je tento letoun nejschopnějším stíhačem pro vybudování vzdušné nadvlády na světě.
Cesta do muzea
Pokud politici povolí USAF vyřadit letouny F-22 Block 20, letci je budou muset nahradit podobným počtem letounů Block 30/35. Tím se výrazně sníží počet letounů Raptor pro operační úkoly v první linii. Z první linie tak letectvo fakticky vyřadí ekvivalent více než dvou letek.
I konkurenční výrobci dnes uznávají, že jejich výrobky jsou přinejlepším „až druhé“ za letounem F-22 Raptor. Proto bude zajímavé sledovat, jestli se nad dnes již legendárním typem zavře voda. A fanoušci letectví jej budou moci nadále obdivovat pouze v muzeích.