Syndrom zlomeného srdce neboli takotsubo kardiomyopatie se typicky objevuje po silném stresovém zážitku – smrti blízkého, rozvodu nebo fyzickém traumatu. I když častěji postihuje ženy, muži na něj umírají dvakrát častěji. Potvrzuje to nová americká studie založená na datech téměř 200 tisíc pacientů.
Pondělní večer na kalifornském pobřeží začal tichým klidem, než oblohu rozsvítil zářivý plamen. SpaceX opět potvrdila svou spolehlivost a do vesmíru vyslala dalších 26 satelitů pro svou síť Starlink. Start z Vandenbergovy základny měl i symbolický význam – raketa Falcon 9 při tomto letu překonala firemní rekord, když šlo o její 28. start.
Vědecký svět si z toho dělal legraci přes půl století. Teorie chemika Ronalda Breslowa z roku 1958, že vitamín B1 v těle vytváří mimořádně nestabilní molekulu zvanou karben, zněla bláznivě. Karbeny totiž ve vodě zanikají téměř okamžitě. A přitom právě vodou je naše tělo z velké části tvořeno. Teď se ale ukázalo, že Breslow měl pravdu.
Tim Friede z Wisconsinu se přes dvě dekády dobrovolně vystavoval jedům nejnebezpečnějších hadů na světě. Jeho tělo díky tomu vyvinulo široce účinné protilátky, které teď posloužily k vývoji nového typu protijedu.
Archeologové na pobřeží Peru objevili 5000 let staré ostatky ženy, která možná patřila k nejvyšším vrstvám starověké caralské civilizace. Nález podle archeologů ukazuje na důležité postavení žen v tomto starověkém městě, uvedla agentura Reuters.
Když v roce 2020 astronomové pozorovali planetu mizící v útrobách své hvězdy, zdálo se vše jasné. Hvězda expandovala do červeného obra a svého společníka prostě pohltila. Jenže nová data z teleskopu Jamese Webba ukazují, že příběh byl mnohem dramatičtější.
Jak být v učení úspěšnější? Podle vědců stačí jedno: umět střídat vlastní instinkt a sledování ostatních. Ukazuje to nová studie, která využila populární hru Minecraft jako vědeckou laboratoř.
V roce 1972 spatřilo lidstvo Zemi jinýma očima. Astronauti mise Apollo 17 pořídili slavný snímek Blue Marble, na kterém poprvé zachytili naši planetu v celé její kulaté kráse. Byla to modrobílá koule, která se vznášela v temnotě vesmíru. A pro mnohé to byl zlomový moment. Najednou jsme viděli, jak malí vlastně jsme.
Mysleli jste si, že jste už viděli všechny barvy světa? Vědci z Kalifornie vás možná vyvedou z omylu. Tvrdí, že pomocí laseru se jim podařilo navodit vjem úplně nové barvy, kterou běžné světlo nevyvolá. Její jméno zní trochu jako vtip – Olo. Ale ti, co ji zažili, o ní mluví jako o „nepopsatelném zážitku“.
Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží Severní Afriky k jejím západním břehům, a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme 11 zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes, napsala agentura Reuters.
Nově objevené fosilní stopy v australské Victorii přepisují učebnice evoluce. Podle vědců po sobě otisky zanechala zvířata, která mohla být ranými plazy – a to přibližně před 350 miliony lety. To znamená, že se první amnioti, skupina zahrnující plazy, ptáky i savce, objevili o 35 až 40 milionů let dřív, než se dosud uvádělo.
Pravidelné používání čisticích sprejů může ženám poškodit plíce podobně jako kouření krabičky cigaret denně po dobu deseti až dvaceti let. Upozorňuje na to dlouhodobá studie.
Lišejníky jsou v přírodním světě skutečnými průkopníky. Usazují se v tak drsném prostředí, že je považováno za prakticky neúrodné. Za určitý čas mohou položit základy na plochách kamene, písku nebo dokonce střechách, které se promění v rozmanité ekosystémy. Tak proč ne na Marsu?
Bill Gates si i ve svých 69 letech živě vybavuje kód, který napsal před půl stoletím. Právě ten dal vzniknout Microsoftu – a tím i celé éře osobních počítačů, jak je dnes známe. „Ten kód je nejzajímavější, jaký jsem kdy napsal,“ říká zakladatel technologického impéria s úsměvem.
Vědci sledují asteroid 2024 YR4, který měl původně zasáhnout Zemi. Nová data ale ukazují, že se nám těleso nejspíš vyhne. Zato Měsíc má smůlu – šance na zásah vzrostla na 3,8 %.
Čas od času se objeví nový „zázračný“ způsob hubnutí. Jenže tentokrát za tím stojí seriózní data. Studie zveřejněná v Annals of Internal Medicine ukázala, že přerušovaný půst v režimu 4:3 může být při hubnutí o něco účinnější než každodenní počítání kalorií.
Vesmír znovu ukázal svou magii. Astronomové hlásí ne jeden, ale hned dva mimořádně vzácné Einsteinovy prstence – jeden zachytil evropský teleskop Euclid, druhý americký Webbův teleskop. Jde o úkazy, které vznikají jen při výjimečně přesném uspořádání galaxií a vypadají jako zářící kruhy na černém plátně vesmíru.
Syndrom zlomeného srdce neboli takotsubo kardiomyopatie se typicky objevuje po silném stresovém zážitku – smrti blízkého, rozvodu nebo fyzickém traumatu. I když častěji postihuje ženy, muži na něj umírají dvakrát častěji. Potvrzuje to nová americká studie založená na datech téměř 200 tisíc pacientů.
Pondělní večer na kalifornském pobřeží začal tichým klidem, než oblohu rozsvítil zářivý plamen. SpaceX opět potvrdila svou spolehlivost a do vesmíru vyslala dalších 26 satelitů pro svou síť Starlink. Start z Vandenbergovy základny měl i symbolický význam – raketa Falcon 9 při tomto letu překonala firemní rekord, když šlo o její 28. start.
Vědecký svět si z toho dělal legraci přes půl století. Teorie chemika Ronalda Breslowa z roku 1958, že vitamín B1 v těle vytváří mimořádně nestabilní molekulu zvanou karben, zněla bláznivě. Karbeny totiž ve vodě zanikají téměř okamžitě. A přitom právě vodou je naše tělo z velké části tvořeno. Teď se ale ukázalo, že Breslow měl pravdu.
Tim Friede z Wisconsinu se přes dvě dekády dobrovolně vystavoval jedům nejnebezpečnějších hadů na světě. Jeho tělo díky tomu vyvinulo široce účinné protilátky, které teď posloužily k vývoji nového typu protijedu.
Když v roce 2020 astronomové pozorovali planetu mizící v útrobách své hvězdy, zdálo se vše jasné. Hvězda expandovala do červeného obra a svého společníka prostě pohltila. Jenže nová data z teleskopu Jamese Webba ukazují, že příběh byl mnohem dramatičtější.
Jak být v učení úspěšnější? Podle vědců stačí jedno: umět střídat vlastní instinkt a sledování ostatních. Ukazuje to nová studie, která využila populární hru Minecraft jako vědeckou laboratoř.
V roce 1972 spatřilo lidstvo Zemi jinýma očima. Astronauti mise Apollo 17 pořídili slavný snímek Blue Marble, na kterém poprvé zachytili naši planetu v celé její kulaté kráse. Byla to modrobílá koule, která se vznášela v temnotě vesmíru. A pro mnohé to byl zlomový moment. Najednou jsme viděli, jak malí vlastně jsme.
Mysleli jste si, že jste už viděli všechny barvy světa? Vědci z Kalifornie vás možná vyvedou z omylu. Tvrdí, že pomocí laseru se jim podařilo navodit vjem úplně nové barvy, kterou běžné světlo nevyvolá. Její jméno zní trochu jako vtip – Olo. Ale ti, co ji zažili, o ní mluví jako o „nepopsatelném zážitku“.
Americká biotechnologická firma Colossal Biosciences oznámila narození tří mláďat vyhynulého vlčího druhu známého jako „dire wolf“. Tyto prehistorické šelmy, které proslavil seriaál Hra o trůny, se podle vědců podařilo znovu vytvořit pomocí starověké DNA, genové editace a klonování. Mezi prvními, kdo se s nimi osobně setkal, byl herec Joe Manganiello, známý z fantasy seriálu True Blood.
Pravidelné používání čisticích sprejů může ženám poškodit plíce podobně jako kouření krabičky cigaret denně po dobu deseti až dvaceti let. Upozorňuje na to dlouhodobá studie.
Lišejníky jsou v přírodním světě skutečnými průkopníky. Usazují se v tak drsném prostředí, že je považováno za prakticky neúrodné. Za určitý čas mohou položit základy na plochách kamene, písku nebo dokonce střechách, které se promění v rozmanité ekosystémy. Tak proč ne na Marsu?
Bill Gates si i ve svých 69 letech živě vybavuje kód, který napsal před půl stoletím. Právě ten dal vzniknout Microsoftu – a tím i celé éře osobních počítačů, jak je dnes známe. „Ten kód je nejzajímavější, jaký jsem kdy napsal,“ říká zakladatel technologického impéria s úsměvem.
Čas od času se objeví nový „zázračný“ způsob hubnutí. Jenže tentokrát za tím stojí seriózní data. Studie zveřejněná v Annals of Internal Medicine ukázala, že přerušovaný půst v režimu 4:3 může být při hubnutí o něco účinnější než každodenní počítání kalorií.
Vesmír znovu ukázal svou magii. Astronomové hlásí ne jeden, ale hned dva mimořádně vzácné Einsteinovy prstence – jeden zachytil evropský teleskop Euclid, druhý americký Webbův teleskop. Jde o úkazy, které vznikají jen při výjimečně přesném uspořádání galaxií a vypadají jako zářící kruhy na černém plátně vesmíru.
Vědci varují před nenápadným, ale nebezpečným protivníkem budoucích misí na Mars. Nejde o extrémní chlad ani kosmické záření. Největší potíže může způsobit prach, který je doslova všude.
Vědecký tým z jihokorejského KAIST přišel s objevem, který může zásadně změnit přístup k léčbě rakoviny. Nejde o ničení nádorových buněk, ale o jejich přeprogramování zpět do stavu zdravých. Klíčem je molekulární přepínač, který podle výzkumníků dokáže zvrátit osud rakovinné buňky, pokud ho vědci aktivují ve správný okamžik.
Vědci dlouho přemýšleli, jak se leguáni dostali na Fidži. Většina jejich příbuzných žije v Americe, tedy tisíce kilometrů daleko. Dříve se předpokládalo, že se na ostrovy rozšířili přes Asii nebo Austrálii, ale nová studie přinesla překvapivou odpověď: leguáni nejspíš dopluli na velkém kusu plovoucí vegetace.
NASA chystá záchranu dvou astronautů, kteří kvůli technickým problémům strávili na ISS devět měsíců místo plánovaného týdne. Jaký bude jejich návrat na Zemi?
Evropská sonda Hera, která míří k dvojici asteroidů, se při průletu kolem Marsu podívala i na jeho menší a tajemný měsíc Deimos. Pořídila jeho detailní snímky, které mohou vědcům pomoci rozluštit jeho původ.
Z kalifornské základny Vandenberg odstartovala raketa SpaceX Falcon 9 s novým teleskopem SPHEREx a čtyřmi družicemi PUNCH. Mise NASA slibuje dosud nevídané mapování vesmíru a lepší pochopení slunečního větru.
Astronauti Butch Wilmore a Sunita „Suni“ Williams strávili na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) neplánovaných devět měsíců. Původně měli být ve vesmíru jen týden, ale technické problémy jejich návrat výrazně zpozdily. Nyní se konečně chystají na cestu zpět.
Modrošedá krajina, dlouhé stíny kráterů a jasné slunce pomalu vystupující nad obzor. Právě takový pohled nabídla sonda Blue Ghost, která pořídila unikátní snímek východu slunce z povrchu Měsíce. Mise, za kterou stojí Firefly Aerospace, je důležitým krokem k budoucímu průzkumu vesmíru.
Katy Perry, Gayle King a Lauren Sánchez se chystají na cestu, která je doslova vynese ke hvězdám. Společně s vědkyní Aishou Bowe, aktivistkou Amandou Nguyen a producentkou Kerianne Flynn tvoří první čistě ženskou posádku Blue Origin. Jejich raketa New Shepard odstartuje z texaské základny a během 11 minut překoná hranici vesmíru.
Po dlouhou dobu se mělo za to, že Mars má svůj rudý odstín především díky hematitu (oxidu železitému), který se tvoří pomalu a v suchém prostředí. Nejnovější výzkum ale naznačuje, že klíčovou roli může hrát ferrihydrit, jenž naopak vzniká relativně rychle a za přítomnosti vody. Pokud by se to potvrdilo, naznačovalo by to, že se […]
Černé díry jsou často zobrazovány jako tišší, nenápadní vesmírní predátoři, kteří jen trpělivě čekají, až něco pohltí. Jenže nejnovější snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba ukazují, že to není tak úplně pravda. Supermasivní černá díra uprostřed naší galaxie, známá jako Sagittarius A*, se chová spíše jako nevyzpytatelný ohňostroj – nečekaně vybuchuje do mocných záblesků a neustále mění svou jasnost.
Představte si planetu, kde zuří bouře silnější než hurikány na Zemi a kovové prvky létají vzduchem. To není sci-fi, ale realita na exoplanetě Tylos (WASP-121b), která se nachází asi 900 světelných let od nás. Vědci z Evropské jižní observatoře použili obří teleskopy v Chile k jejímu detailnímu zkoumání a narazili na dosud nevídané extrémní podmínky.
Představte si, že držíte v náručí batole. Směje se, natahuje ručičky, objevuje svět kolem sebe s nekonečnou zvědavostí. Každý den je plný nových zážitků – první slova, první kroky, první objetí. A pak? Nic. V dospělosti si na tyto chvíle nevzpomene. Jak je možné, že se nám ztrácejí vzpomínky na dobu, kdy jsme se poprvé setkali se životem?
Simulace dopadu asteroidu 2024 YR4, kterou zveřejnil tvůrce Alvaro Gracia Montoya z kanálu MetaBallStudios, ukazuje, jak ničivé by mohly být jeho následky. Výbuch by měl sílu osmi megatun TNT, což je 500krát více než exploze v Hirošimě. Potenciální oblast dopadu zahrnuje Jižní Ameriku, Atlantský oceán, Afriku a části Asie. Pokud by asteroid zasáhl oceán, mohlo by to vyvolat obří tsunami, které by ohrozilo pobřežní oblasti na několika kontinentech. Pravděpodobnost srážky je sice nízká, ale rostoucí zájem o planetární obranu naznačuje, že svět bere podobné hrozby stále vážněji.
NASA oznámila, že pravděpodobnost srážky asteroidu 2024 YR4 se Zemí 22. prosince 2032 byla zvýšena na 2,3 %. Původní odhady hovořily pouze o 1% šanci, ale nové výpočty vedly k jejímu navýšení.
Vesmír má pro nás pořád schovaná nějaká překvapení. Nejnověji se o jedno takové postaral evropský teleskop Euclid, který úplnou náhodou zachytil vzácný Einsteinův prstenec – dokonale symetrický kruh světla kolem galaxie vzdálené 590 milionů světelných let. A kromě toho, že je tenhle úkaz fascinující na pohled, pomůže vědcům lépe porozumět temné hmotě.
Kosmická záhada, která nedává spát vědcům po celém světě. Družice Einstein Probe zachytila v dubnu loňského roku neobvykle silnou explozi ve vesmíru, která nezapadá do žádné známé kategorie. Mohlo jít o výbuch gama záření při kolizi neutronových hvězd nebo o supermasivní černou díru, která pohltila hvězdu. Jenže něco tu nehraje – tento jev nesedí na žádný z běžných scénářů.
Indoevropské jazyky, kterými dnes mluví miliardy lidí, mají svůj původ v oblasti dolního toku Volhy a severního Kavkazu. Podle nejnovějších genetických studií, publikovaných v Nature, právě zde před 6 500 lety žila populace, která hovořila praindoevropštinou. Tento objev potvrzuje dlouho diskutovanou stepní hypotézu, podle níž se jazyky šířily z eurasijské stepi.
Grónský ledovec se rozpadá stále rychleji. Praskliny se za posledních pět let zvětšily a prohloubily, ukazuje studie Durham University. Důvodem je oteplování oceánů.
Všichni nadšenci do mimozemských hrozeb a katastrofických scénářů mohou zbystřit. Astronomové totiž nedávno objevili asteroid, který by mohl – se špetkou „štěstí“ – zasáhnout naši planetu. Vesmírné těleso, přezdívané 2024 YR4, má podle odhadů 1,3% šanci, že si 22. prosince 2032 „zahraje na Grinche“ a výrazně nám znepříjemní Vánoce. Ačkoliv bychom si tuhle kosmickou sprchu mohli dle některých možná i zasloužit, většina astronomů si zatím zachovává chladnou hlavu.
Vědci analyzovali vzorky hornin a prachu z asteroidu Bennu, které v roce 2023 dopravila na Zemi sonda OSIRIS-REx. Objevili v nich aminokyseliny i složky DNA a RNA, které naznačují, že klíčové ingredience pro vznik života mohly být ve sluneční soustavě rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
Astronomové objevili asteroid, u nějž existuje teoretická pravděpodobnost jedna ku 83, že v prosinci 2032 zasáhne Zemi. Všechny, jimž se po přečtení této věty strachy sevřel žaludek, ale odborníci uklidňují, že pravděpodobnost nárazu je velmi nízká a nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že objekt se k planetě Zemi jen těsně přiblíží, ale mine ji. Napsal to server Space.com.
