Čínští vědci naklonovali první opici druhu makak rhesus, který je hojně využíván v lékařském výzkumu, protože jeho fyziologie je podobná lidské. Vyvolávají však obavy u ochránců zvířat, píše BBC, CNN a další servery.
Vědci tvrdí, že by pomocí naklonovaného makaka mohli urychlit testování léků. Geneticky identická zvířata podle nich vykazují podobné výsledky, což poskytuje větší jistotu při testech.
Cloned rhesus monkey created to speed medical research https://t.co/dRfWqMP3u3
— BBC News (UK) (@BBCNews) January 16, 2024
Předchozí pokusy o klonování těchto makaků buď nevedly k porodu, nebo potomci po několika hodinách zemřeli.
U savců vede pohlavní rozmnožování k tomu, že potomci jsou tvořeni směsí genů od otce a matky. Při klonování se používají techniky k vytvoření geneticky identické kopie jednoho zvířete.
Nejznámější klonované zvíře, ovce Dolly, bylo vytvořeno v roce 1996. Vědci přeprogramovali buňky z jiné ovce a vytvořili z nich embrya. To jsou stavební buňky, z nichž může vyrůst jakákoli část organismu. Tato embrya pak byla implantována náhradní matce Dolly.
V časopise Nature vědci uvádějí, že se jim podařilo v podstatě totéž, ale s opicí rhesus. Zvíře podle nich zůstalo zdravé po více než dva roky, což svědčí o tom, že proces klonování byl úspěšný.
Dr. Falong Lu z Univerzity Čínské akademie věd řekl BBC, že „všichni zářili štěstím“ nad úspěšným výsledkem.
Mluvčí britské Královské společnosti pro prevenci týrání zvířat (RSPCA) však uvedl, že podle názoru organizace utrpení způsobené zvířatům převažuje nad bezprostředním přínosem pro lidské pacienty.
Opice podobné lidem
Opice rhesus se ve volné přírodě vyskytují v Asii. Jejich populace se nacházejí v Afghánistánu, Indii, Thajsku, Vietnamu a Číně. Používají se při pokusech ke studiu infekcí a imunity.
První makakové byli naklonováni v roce 2018. Vědci tento druh preferují kvůli jejich genetické podobnosti s lidmi.
Problémem této metody klonování dospělých buněk na embryonální je, že při většině pokusů dochází k chybám při přeprogramování. Nakonec se jich tak narodí jen velmi málo a ještě méně se jich narodí zdravých. U většiny savců je to jedno až tři procenta. A u opic rhesus se to ukázalo jako ještě obtížnější. Dokud se to výzkumnému týmu před dvěma lety nepodařilo, nenarodil se žádný potomek.
Zjistili, že při neúspěšných pokusech nebyla placenta, která poskytuje rostoucímu plodu kyslík a živiny, v procesu klonování správně přeprogramována. Proto se nevyvíjela normálně.
Výzkumníci tento problém obešli tím, že nepoužili tu část klonovaného embrya, která se dále vyvíjí v placentu. Odstranili vnitřní buňky, které se vyvinou v tělo zvířete, a vložili je do neklonovaného vnějšího embrya, u kterého doufali, že se vyvine v normální placentu.
Vědci použili 113 embryí, z nichž 11 implantovali. Takto dosáhli dvou těhotenství a jednoho živého porodu. Opičku pojmenovali „ReTro“ podle vědecké metody zvané „trofoblastová náhrada“, která byla k její výrobě použita.
Ochránci bijí na poplach
Organizace RSPCA uvedla, že má z výzkumu vážné obavy. „Pro tuto studii neexistuje žádné bezprostřední uplatnění. Očekává se, že z těchto pokusů budou mít prospěch lidští pacienti, ale jakékoli reálné využití by bylo vzdáleno několik let. Je pravděpodobné, že při vývoji těchto technologií bude zapotřebí více zvířecích „modelů“,“ uvedl mluvčí.
„RSPCA je hluboce znepokojena velmi vysokým počtem zvířat, která při těchto pokusech zažívají utrpení a strach, stejně jako velmi nízkou úspěšností těchto pokusů. Primáti jsou inteligentní a vnímavá zvířata, nikoliv jen výzkumné nástroje,“ dodal.
Podobné obavy má i profesor Robin Lovell-Badge z londýnského Institutu Francise Cricka, který výzkum na zvířatech rozhodně podporuje, pokud však přínos pro pacienty převáží nad utrpením zvířat. „Mít zvířata se stejnou genetickou výbavou omezí zdroj variability při pokusech. Musíte se však ptát, zda to za to opravdu stojí,“ řekl.
Profesor Lovell-Badge má také obavy, že vědci dosáhli pouze jednoho živě narozeného mláděte. „Nemůžete dělat žádné závěry o úspěšnosti této techniky, když máte jeden porod. Je nesmysl vůbec navrhovat, že to lze. Potřebujete alespoň dva, ale raději více,“ řekl.
Doktor Falong Lu v reakci na to pro BBC News uvedl, že cílem týmu je získat více klonovaných opic a zároveň snížit počet použitých embryí. Dodal, že pro výzkum byly získány všechny etické souhlasy.
„Všechny postupy na zvířatech v našem výzkumu byly v souladu se směrnicemi stanovenými výbory pro používání zvířat a péči o ně v Šanghajském institutu biologických věd Čínské akademie věd (CAS) a v Ústavu neurověd Centra excelence pro vědu o mozku a technologii inteligence CAS,“ řekl. Klonování lidí v budoucnu pomocí této metody nepřipadá podle něj v úvahu. „Reprodukční klonování lidských bytostí je naprosto nepřijatelné,“ cituje jej CNN.