Každý rok strávený ve škole či na univerzitě prodlužuje délku života o dvě procenta. Vynechávat vzdělávání je pro lidské zdraví stejně škodlivé jako kouření deseti cigaret denně. S takovými výsledky přišla studie norských a amerických vědců, o níž informují Forbes a The Guardian.
Souvislosti mezi časem stráveným vzděláváním a delším životem jsou již nějakou dobu známy. Nová norsko-americká studie – největší svého druhu – dopad časté nepřítomnosti ve školních lavicích jako první ukazuje v číslech, upozornil magazín Forbes.
Každý rok strávený vzděláváním prodlužuje život o dvě procenta bez ohledu na věk, pohlaví, místo pobytu nebo původ. Studie publikovaná v časopise The Lancet Public Health nezjistila rozdíly ve výsledcích mezi chudšími a bohatšími státy.
#EducationDay! New study published today : Effects of education on adult mortality #OA https://t.co/IuP2Yz77y7
— The Lancet Public Health (@TheLancetPH) January 24, 2024
Dokončení šesti let základního vzdělání snižuje riziko úmrtí o 13 procent a absolvování střední školy o 25 procent. Celkem 18 let strávených vzděláváním, což odpovídá i dokončení magisterského studia, snižuje riziko úmrtí o 34 procent.
To se rovná přínosům každodenní konzumace zeleniny. Přínosy vzdělávání jsou sice výraznější u mladých lidí, patrné jsou však také u osob ve věku nad 70 let.
„Vzdělávání je důležité samo o sobě nejen pro své zdravotní přínosy,“ řekl spoluautor studie Dr Terje Andreas Eikemo z Norské univerzity vědy a technologie (NTNU). Tým odborníků k těmto výsledkům došel podrobnou analýzou obrovského množství dat.
Investovat do vzdělání
Ta pocházela z 600 studií provedených v 59 zemích. Práce popsala i negativní dopady nevzdělanosti. Nechodit vůbec do školy či na univerzitu se rovná deseti vykouřeným cigaretám či pěti vypitým alkoholickým nápojům denně.
„Větší vzdělání vede k lepšímu zaměstnání a vyšším příjmům, snazšímu přístupu ke zdravotní péči a pomáhá nám postarat se o vlastní zdraví,“ vysvětlila souvislosti mezi vzděláním a zdravím spoluautorka práce Mirza Balaj.
Dodala, že lépe vzdělaní lidé mají rovněž tendence vyvinout větší soubor sociálních a psychologických zdrojů přispívajících k délce jejich života a lepšímu duševnímu zdraví, napsal deník The Guardian.
Neil Davies, profesor v oblasti lékařské statistiky na University College London, označil studii, na níž se podílela i Washingtonská univerzita, za „obrovský kus práce“. Spíše ho však znepokojují dopady nedostatečného vzdělání na trh práce.
„Musíme zvýšit sociální investice, abychom umožnili přístup k lepšímu vzdělání po celém světě a zastavili přetrvávající nerovnosti, které stojí životy,“ uvedla Balaj. Je třeba zvýšit investice do oblastí podporujících nové vzdělávací příležitosti, vyplývá z publikace.