Jste sympatická, šikovná, vypadáte k světu, a přesto se vám stále nedaří najít parťáka pro život? Jakoby se všichni nezadaní, solidní muži z vašeho okolí vypařili? Kdo ví, možná nevědomky děláte podobnou chybičku jako tato žena.
I ve svých 37 letech atraktivní černovláska, kterou na ulici rozhodně nepřehlédnete. Navíc sportovně založená, pracovitá, se smyslem pro humor. Přesně to, co muži chtějí. O ctitele nemůže mít nouzi, řekli byste si nejspíš. Jak se nám ale naše čtenářka Zuzka svěřila, není tomu tak. Tedy – nebylo. Až doposud.
Marné čekání na prince
Prakticky již osm let, od rozchodu s bývalým, dlouholetým přítelem, je, až na pár ojedinělých, celkem bezvýznamných úletů, singl. A není to tím, že by byla přehnaně vybíravá. Ctitelé se prostě nehrnuli. Až nyní zjistila, z jakého to bylo důvodu.
Zuzka si vždycky víc sedla s muži než se ženami. Její holčičí kamarádství často ztroskotají na závisti. Daří se jí v kariéře, život si umí naplno užívat a nebojí se tím pochlubit na sociálních sítích. A to některé ženy na maloměstě, kde bydlí, prostě nestrávily. Proto má kolem sebe spíš kamarády, kteří podobné věci neřeší.
S partou chlapů vyráží na cyklovýlety, do Alp na lyže, na brusle, vlastně i k moři nebo na pivo. (Ano, Zuzka má moc ráda pivo, to ale nic nemění na tom, že je to něžná, ženská duše.) Jednoho dne ale udělala změnu.
Krok do neznáma
Chtěla si utřídit myšlenky v hlavě. Dát si oraz. Od lidí, přátel, být chvíli sama. Vyrazila ven bez doprovodu kamarádů. A tím okamžikem se začaly dít věci.
Chodila jedna pozvánka za druhou. Na kávu, drink, oběd, výlet… „Nejdřív jsem vůbec nechápala, co se to děje. Tak obří zájem mužů nepamatuju,“ směje se Zuzka. „Stačilo zajít do hospody během sólo vyjížďky na kole. Chtěla jsem si vyčistit hlavu, být sama. Ale ve chvíli jsem měla kolem sebe houf chlapů. Předháněli se, kterej mi zaplatí pivo,“ vypráví pobaveně.
Seznamka ve vlaku
Ve stejném duchu se to neslo i v dalších dnech. „Vyjela jsem si na Moravu navštívit moji dobrou kamarádku, se kterou se kvůli vzdálenosti bohužel moc nevidíme. Rozhodla jsem se nechat auto doma a jet vlakem. Nastoupila jsem zrovna do vagónu plného fotbalových fanoušků, kteří jeli z utkání. Snad všichni mi na sebe chtěli dát telefonní číslo. S jedním z nich, fakt sympaťákem, si doteď píšu. Jen nemůže skousnout, že můj syn hraje za jiný tým, než kterému on fandí,“ dodává s humorem.
Ať už Zuzana v zástupu nápadníků objevila toho pravého, či zatím ne, jedno je zřejmé. Jakmile se mezi lidmi začala pohybovat bez pánského doprovodu, dala tím mužům zelenou.
Psychologie tu funguje spolehlivě. Muži kolem totiž nemohou tušit, zda některý z pánů, s nimiž dáma přišla, k ní nepatří. Variantu, že s nějakým tvoří pár, dokonce budou považovat za pravděpodobnější. Navíc oslovit ženu v obležení mužů, to chce logicky mnohem větší odvahu než tu osamocenou nebo s kamarádkou.
„Asi budu muset častěji vyrážet sama,“ říká Zuzana koketně.