Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily nejméně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, což je nejvíce ze všech kontinentů. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Trend rychlejšího oteplování za poslední tři desítky let podle vědců pravděpodobně způsobí mimořádná vedra, požáry a záplavy, které budou mít dopady na společnost, ekonomiku i ekosystémy.
Teploty se od roku 1991 do roku 2021 zvyšovaly v průměru o 0,5 stupně Celsia za jednu dekádu. Již nyní je možné pozorovat fyzické důsledky; alpské ledovce ztratily mezi lety 1997 až 2021 v průměru 30 metrů ze svého objemu, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. V létě 2021 byly poprvé v historii zaznamenány srážky na nejvyšším bodě Grónska.
Temperatures in Europe increased by the highest of any continent over the last 30 years. The #StateOfClimate in Europe presents a live picture of a warming world.
Press release https://t.co/fvRzBUauOL
@CopernicusECMWF pic.twitter.com/KRvhGiHOOv
— World Meteorological Organization (@WMO) November 2, 2022
Jedním z důsledků klimatické krize je i ztráta lidských životů. Podle zprávy v roce 2021 vedlo mimořádné počasí – hlavně bouřky a záplavy – ke stovkám úmrtí, přímo zasáhlo přes půl milionu lidí a způsobilo ekonomické škody přesahující 50 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč).
„Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že i dobře připravené společnosti nejsou v bezpečí před dopady extrémního počasí,“ uvedl generální ředitel WMO Petteri Taalas. „V tomto roce, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a sucha, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu,“ dodal Taalas.
Podle zprávy bude tento trend pravděpodobně pokračovat a Evropu tak v budoucnu čeká více přírodních katastrof. Teploty ve všech částech Evropy nadále porostou tempem překonávajícím celosvětový průměr. Stále klesající letní srážky pravděpodobně způsobí ničivá sucha. V pozdějších měsících budou nejspíš následovat extrémní deště a záplavy ve všech regionech s výjimkou Středomoří.
Ve zprávě je ale i několik pozitiv. Poznamenává, že mnoha evropským zemím se daří snižovat emise skleníkových plynů. V EU klesly od roku 1990 do roku 2020 o 31 procent. Evropa také podnikla několik kroků na ochranu lidí před nejhoršími dopady klimatické krize. Například systémy varování před extrémním počasím ochránily přibližně 75 procent lidí, mnoho životů zachránily také akční plány na ochranu před vedry.
„Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může sehrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda (o klimatu),“ řekl Taalas.
Existuje řada důvodů, proč se Evropa otepluje rychleji než jiné části světa. Mimo jiné má vysoký podíl pevniny, která se ohřívá rychleji než moře. Arktida a obecně severní zeměpisné šířky jsou také celosvětově nejrychleji se oteplujícími oblastmi a poměrně velká část Evropy se v nich nachází. Roli v oteplování tohoto kontinentu ale hraje i řada dalších klimatických jevů.