Ledovce v třetině oblastí na seznamu světového dědictví do roku 2050 zmizí. V nové zprávě to uvádí Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Podle ní je možné zachránit zbývající dvě třetiny ledovců, jen pokud se podaří výrazně omezit emise skleníkových plynů, napsala dnes agentura AFP.
Ledovce v oblastech na seznamu světového dědictví pokrývají plochu zhruba 66.000 kilometrů čtverečních a představují zhruba deset procent všech světových ledovců.
Glaciers in one-third of the planet’s most beautiful and pristine parks and protected areas are set to disappear by 2050 — whether or not global warming is slowed, UNESCO reports. https://t.co/LpXgnvTMNs
— CNN (@CNN) November 3, 2022
„Ledovce v třetině z 50 oblastí na seznamu světového dědictví (UNESCO) jsou odsouzeny k tomu, že do roku 2050 zmizí, a to nezávisle na snahách omezit růst teplot,“ píše organizace. V dalších dvou třetinách oblasti je možné ledovce ještě zachránit, pokud se podaří omezit růst globálních teplot do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. V případě, že by se tak nestalo, tak hrozí, že se do roku 2100 rozpustí polovina ledovců v oblastech chráněných UNESCO.
Nejvíce ohrožené jsou ledovce v afrických parcích a pohořích, například v Kilimandžáru. V Evropě hrozí, že se rozpustí ledovce v Dolomitech či Pyrenejích. V Americe do roku 2050 zmizí podle UNESCO ledovce v Yosemitském a Yellowstonském národním parku či v národním parku Los Alerces v Argentině. Výrazný úbytek masy zaznamenávají i ledovce v Asii.
UNESCO tvrdí, že se tempo tání ledovců zrychluje od roku 2000. Podle organizace je to výsledek změny klimatu, kterou způsobují emise skleníkových plynů. „Jen rychlý pokles úrovně emisí oxidu uhličitého může zachránit ledovce a mimořádnou biodiverzitu, která na nich závisí,“ uvedla šéfka UNESCO Audrey Azoulayová. Podle ní je zpráva výzvou státům před klimatickou konferencí OSN v Egyptě, aby začaly jednat rázněji.
Podle odhadů UNESCO ledovce každoročně ztrácí zhruba 58 milionů tun ledu, což je společná roční spotřeba vody Francie a Španělska. To přispívá k růstu hladiny moří a oceánů a současně to má neblahé dopady na vodní hospodářství. Polovina lidstva závisí na ledovcích jako zdrojích vody pro potřebu domácností, v zemědělství či pro výrobu elektřiny, uvedlo UNESCO.