Evropská vesmírná agentura hodlá do konce tohoto století vybudovat ve vesmíru solární elektrárny. Realizace těchto ambiciózních plánů by významně pomohla k dosažení uhlíkové neutrality. K naplnění tohoto cíle však bude zapotřebí značné množství financí a výrazný technologický vývoj, píše web Singularity Hub.
Vesmírné elektrárny si představujeme jako sci-fi, vědci však nad touto myšlenkou přemýšlejí od 70. let. Evropská kosmická agentura (ESA) chce do konce století tuto myšlenku změnit v realitu.
Solární elektrárny na oběžné dráze Země by lidstvu podle Singularity Hub přinesly několik zásadních výhod. Pomohly by v dosažení uhlíkové neutrality, přičemž by snížily při produkci energie závislost na proměnlivém počasí.
At #CM22, I will propose a SBSP preparatory programme to Member States called #SOLARIS. We have the main building blocks already, but let me be clear: for the project to succeed, much technology development and funding is still needed. https://t.co/iBbByzJDLB pic.twitter.com/raqf9ZcRht
— Josef Aschbacher (@AschbacherJosef) August 16, 2022
Solární elektrárny na Zemi totiž neprodukují energii v noci nebo během zataženého počasí. Hlavní problém pak nastává v zimě, kdy na zemský povrch dopadá méně slunečního světla. Tato omezení by však neplatila pro vesmírné solární elektrárny.
Program se jmenuje Solaris a je vizí generálního ředitele ESA Josef Aschbachera. On chce mít do konce století na zemské oběžné dráze 54 solárních satelitů. Stavba jednoho z nich vyjde podle Aschbachera na zhruba 9,8 miliardy eura. Její provoz bude stát 3,5 miliardy eura.
Čím více solárních vesmírných elektráren ESA postaví, tím níže se bude pohybovat jejich cena. Dosáhnout tohoto cíle však bude velice obtížné.
Chce to významný technologický pokrok
Vědci například musejí vymyslet, jak přenést gigawatty na tisíce kilometrů vesmírem. Lidstvu se zatím dosud podařilo přenášet pouze kilowatty energie na 1,3 kilometru.
O tom se píše také ve zprávě společností Frazer-Nash a Roland Berger. Podle ní bude nutné vyvinout mnoho dalších, dnes neexistujících technologií.
To samozřejmě souvisí také s vysokými náklady. Cena jediné elektrárny se díky tomu v kalkulacích obou společností vyšplhala na 30 miliard eur.
Navíc by při stavbě bylo nutné dopravit do vesmíru obrovské množství materiálu, což by se rovněž prodražilo. První solární vesmírná elektrárna by byla desetkrát hmotnější než Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).
„Vesmírná solární energie by byla důležitým krokem k uhlíkové neutralitě a energetické nezávislosti Evropy,“ napsal na Twitteru Aschbacher. „Hlavní stavební kameny už máme,“ dodal šéf ESA a pokračoval: „Řeknu to ale jasně. Aby projekt uspěl, je stále zapotřebí mnoho technologického vývoje a financování.“
Návrh programu bude předložen radě ESA v listopadu. Agentura jej chce zahájí zatím jen přípravnou studií.