I když už šíření covidu-19 nepředstavuje takovou hrozbu, efektivnější obličejová ochrana se do budoucna může hodit. Britští experti v oblasti materiálních věd přišli s novou látkou vhodnou nejen pro výrobu respirátorů a roušek. Nový materiál částice virů chytá do nepropustné, lepkavé pasti, napsal server Health Tech World.
Vědci z Liverpoolské univerzity přišli s materiálem, který je o 93 procent efektivnější při zachytávání bílkovin, které tělo koronavirů tvoří. Nemá přitom žádný dopad na prodyšnost roušky či respirátoru.
Za tímto materiálem stojí profesoři Peter Myers a Simon Maher z oborů chromatografie a spektrometrie. Tito odborníci tedy studují materiály z různých úhlů pohledu. V tomto případě využili procesy takzvané kapalinové chromatografie.
Scientists have developed a new material that captures #coronavirus particles and could transform the efficiency of face #masks.https://t.co/YQnKeikCTm
— Health Tech World (@healthtechworld) September 27, 2023
Při nich se lepí proteiny na nosný materiál a Myerse podle Health Tech World napadlo, že by se toho dalo využít k lapení hrotového proteinu SARS-CoV-2 do pasti tím, že by ho daný materiál absorboval, čímž by mu zabránil ve vniknutí do lidských buněk.
Myers se postaral o teoretický model a jeho kolegové přenesli na tento materiál oxid křemičitý tak, že se změnil v lepkavou past. Hrotový protein koronaviru se do tohoto materiálu zamotá jako moucha do pavučiny.
Neprostupná past
Vědci v časopise Nature Communications popsali, jak ještě zvýšili pórovitost částic oxidu křemičitého tak, aby měly větší povrch. Z materiálu se stala jakási neprostupná past, skrze níž nemůže vir proletět, aniž by nezavadil a nechytil se.
V laboratorních testech zatím tento koncepční materiál funguje na jedničku. Využití může najít kromě roušek a respirátorů i ve specializovaných vzduchových filtrech v letadlech, automobilech či klimatizacích.
Profesoři rovněž tvrdí, že přišli na způsob, jak těmito částicemi „polepkat“ starší respirátory či roušky. Neprodyšná ochrana dýchacích cest může být vhodnou „zbrojí“ proti nebezpečnějším, smrtelnější virům než koronavirus.
„Náš výzkumný tým se zabývá vývojem pokročilejších lepivých povrchů pro různé bioaerosoly včetně nové varianty BA.2.86, ale také pro chřipku a další smrtící viry, jako je například Nipah,“ řekl Myers.
BA.2.86 je nová varianta koronaviru známá také jako „Pirola“. Původně byla zachycena v červenci v Dánsku a v srpnu se objevila ve Spojených státech. Tuto variantu zdravotničtí představitelé neklasifikují jako „vzbuzující obavy“, ale bedlivě ji sledují.