Čína zahájila přelomovou misi, jejímž cílem je odebrat vzorky ze vzdálené strany Měsíce. Sonda Chang’e-6, pojmenovaná podle bohyně Měsíce v čínské mytologii, má za cíl dopravit přibližně dva kilogramy měsíčních vzorků k analýze na Zemi. Tato mise představuje první sběr vzorků z temné strany Měsíce, oblasti se silnější kůrou a větším počtem kráterů než na straně blízké.
Raketa bez posádky se sondou Chang’e-6 odstartovala z vesmírného střediska Wenchang a zahájila tak 53denní misi, která vyvrcholí měkkým přistáním v pánvi South Pole-Aitken. Ge Ping, zástupce ředitele čínského Střediska pro výzkum Měsíce a kosmické inženýrství, zdůraznil význam této mise když prohlásil: „Chang’e-6 poprvé odebere vzorky ze vzdálené strany Měsíce.“ Sonda bude využívat vrták a mechanické rameno ke sběru měsíční půdy a hornin a k provádění experimentů.
🚨🇵🇰Pakistan's first satellite mission to the moon, iCube-Qamar launched by China's Chang'e-6 Mission from Wenchang space launch site in Hainan, China. It will be used to capture images of lunar surface.#Pakistan #PakistanArmy #China #moon #satellite #lunar pic.twitter.com/B1RSzmsTtL
— EUROPE CENTRAL (@europecentrral) May 3, 2024
Ambiciózní čínský program kosmického výzkumu zahrnuje plány na celkem tři mise k Měsíci bez posádky v tomto desetiletí. Následující mise, Chang’e-7 a Chang’e-8, se zaměří na hledání vody na jižním pólu Měsíce, respektive na zjištění možnosti vybudování lunární výzkumné stanice. Do roku 2030 chce Čína vysadit na Měsíci své první astronauty a rozšířit své výzkumné úsilí o sběr vzorků z Marsu a Jupiteru.
Tato nejnovější mise je důkazem rostoucích schopností Číny v oblasti výzkumu vesmíru, přičemž země již dříve dosáhla takových milníků, jako je přistání vozítka na odvrácené straně Měsíce.
Využitím pokročilých technologií a strategických partnerství se Čína staví do pozice klíčového hráče v globálních vesmírných závodech. Úspěšné dokončení mise Chang’e-6 by mohlo přinést cenné poznatky o vzniku Měsíce a přispět k našemu poznání sluneční soustavy.