Američtí vědci mapováním původu genů zjistili, že v lidské DNA se nachází pouze zlomek unikátních lidských genů. Studie rovněž naznačuje, proč je lidský druh inteligencí natolik vyspělý a jak důležité je sociální chování. Napsal o tom web Business Insider.
Lidé si často myslí, že jsou výjimeční. Lidský genom však ukazuje něco opačného, vyplývá ze studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, o níž napsal server Business Insider. Máme totiž unikátní jen zlomek genů. Zbytek sdílíme s vyhynulými předky.
„Evoluční rodokmen ukazuje, že existují oblasti našeho genomu, které z nás činí jedinečné organismy,“ řekl spoluautor studie Richard Green. „Je to však překvapivě jen zlomek genomu,“ dodal výzkumník.
At most, just 7% of the human genome is unique to our species. We share most genes with Neanderthals, Denisovans, and other ancestors.https://t.co/DqbIimpzJH pic.twitter.com/krUgjL0v8C
— Business Insider India (@BiIndia) July 18, 2021
Vědci sestavili rodokmen hominidů mapováním genů moderních lidí z celého světa a porovnali je s dávno vyhynulými lidmi, jako byli neandrtálci a denisované.
Dnes už je známo, že se různé druhy hominidů křížily a předávaly si geny. Výzkumníci z Kalifornie zjišťovali, kdy k tomu docházelo.
K tomu využili SARGE (Speedy Ancestral Recombination Graph Estimator). Tento algoritmus umožnil zmapovat přecházení genů mezi druhy, přičemž čerpal ze stop DNA nalezených na několika archeologických nalezištích.
Mezi vzorky se nacházelo 279 genomů moderních lidí pocházejících hlavně z Afriky, ale také dva skvěle zachovalé genomy neandrtálců a jeden zachovalý genom denisovanů. Výsledky jejich pátrání publikoval časopis Science Advances.
Klíč k inteligenci
SARGE odhalil, že moderní lidé se začali křížit s neandrtálci krátce po opuštění Afriky. To, že sdílíme mnoho genů s našimi předky, zjistilo již mnoho studií předtím. Algoritmus amerických vědců však ukázal, že pouze 1,5 až 7 procent lidských genů je unikátních.
Tyto unikátní geny vědci spojili s kódováním proteinů v mozku a neurálním vývojem. „Nyní víme, že specifičnost člověka má co dočinění s funkcí mozku,“ prohlásil Green.
An ancestral recombination graph of human, Neanderthal, and Denisovan genomes
Only 1.5% to 7% of the modern human genome is uniquely humanhttps://t.co/Ckkos8YTUM pic.twitter.com/iqQC6Z2mDK
— Kourosh Kalantar-Zadeh (@K_KalantarZadeh) September 19, 2021
Studie tedy naznačuje, proč je člověk inteligencí nejvyspělejším živočišným druhem planety. Už ale nevysvětluje, proč se právě u moderního člověka tyto geny objevily.
Podle Greena je možné, že s nárůstem nových genů souvisela jedna či více událostí spojených s nárůstem sociálního chování, zprostředkovaných ovládáním řeči a jazyka.
Většina těchto unikátních genů podle studie vznikla ve dvou evolučních explozích před 600 000 a 200 000 lety. Právě jedna z těchto vln mohla položit genetický základ pro lidskou komunikaci.