Zkamenělé ostatky jednoho z nejstarších předchůdců člověka jsou přibližně o milion let starší, než si vědci původně mysleli. Vyplývá to z nového výzkumu, o kterém dnes informoval server BBC News. Autoři studie došli k závěru, že vyhynulá skupina australopitéka afrického (Australopithecus africanus) se po Zemi pohybovala už před 3,4 až 3,7 milionu let.
Fosilie byly po tisíciletí pohřbeny v jihoafrických jeskyních, které jsou pro bohatou historii archeologických nálezů známé jako kolébka lidstva. Vědci se dlouhá léta domnívali, že australopiték africký, jehož zkamenělé ostatky objevili v jeskynním komplexu Sterkfontein nedaleko Johannesburgu, Zemi obýval před méně než 2,6 milionu let. Podle posledních zjištění ale žil na území současné Jihoafrické republiky už před 3,4 až 3,7 milionu let.
Tato nová časová osa by mohla změnit představy o vývoji člověka.
Autoři výzkumu revidovali staří druhu Australopithecus africanus na základě testování sedimentů v okolí zkamenělin na obsah vzácného izotopu, který vznikl při vystavení hornin kosmickému záření.
Vědci dříve považovali tohoto hominida za příliš mladého na to, aby se z něj vyvinul rod Homo, jehož vznik se datuje před přibližně 2,2 miliony let. Nová zjištění však ukazují, že měl na tento evoluční skok navíc další milion let.
Skupina australopitéka afrického, který byl mnohem menší než dnešní člověk, tedy podle objevu existovala ve stejné době jako známá samice australopitéka Lucy, která žila zhruba před 3,2 milionem let.
Lucy, fosilie neúplné kostry druhu Australopithecus afarensis, jehož zástupci podle vědců již dokázali stát vzpřímeně a chodit po dvou, byla nalezena v roce 1974 v Etiopii. Její nález vedl k revizi dřívějších teorií o evoluci lidského druhu. Skupina Australopithecus afarensis je vědci považovaná za jednoho z australopitéků, který mohl být přímým předkem rodu Homo.
Podle vědců aktualizovaná časová osa znamená, že se oba druhy mohly vzájemně ovlivňovat a křížit. Tato skutečnost podle nich komplikuje představu o tom, odkud člověk pochází, a naznačuje, že lidská evoluční linie možná nebyla tak jednoduchá.
Znamená to, že náš rodokmen „připomíná spíše keř“, řekl francouzský vědec Laurent Bruxelles, který se na studii podílel.