O chobotnicích se ví, že „chutnají“ dotykem, netušilo se ale, jak to doopravdy funguje. Nyní vědci v přísavkách chapadel chobotnic Octopus bimaculoides nalezeli unikátní nervové buňky, které mohou detekovat chemické látky kořisti. Nenalezneme je u žádného jiného zvířete.
Každé z osmi chapadel prozkoumává dno a hledá kořist. Dvě třetiny nervových buněk v chobotnici se nacházejí v končetinách místo toho aby byly soustředěny v mozku. To končetinám umožňuje pracovat částečně nezávisle. Jak ale dokáže chobotnice určit, co chapadlem uchopila, zůstávalo záhadou.
Dvě třetiny nervových buněk v chobotnici se nacházejí v končetinách.
Vědci nyní objevili v přísavkách specializované buňky, které umožňují chobotnicím „ochutnat“ svými končetinami. Buňky dokáží detekovat chemikálie produkované mnoha vodními tvory. Díky tomu chapadlo pozná, zdali uchopilo potravu, kus kamene či jedovatou kořist, uvádí molekulární biolog z Harvardské univerzity Nicholas Bellono a jeho kolegové online v Cell.
Vědci izolovali buňky z povrchu přísavek a testovali jejich reakci na různé podněty. Jedna třída buněk byla hodně podobná těm, které detekují dotyk u jiných zvířat. Druhá třída buněk ale produkovala receptory, které nebyly u jiných zvířat viděny.
Aby mohli vědci testovat, jak tyto receptory fungují, vložili je v laboratoři pomocí genetických nástrojů do lidských a žabích buněk. Poté je vystavili různým chemickým sloučeninám, s nimiž se chobotnice běžně setkávají. Odpověď buněk vyvolaly pouze nerozpustné terpenoidy. Právě ty jsou některými zvířaty používány k obraně.
Při následném testování v laboratoři chobotnice prozkoumávaly v nádržích povrch bez terpenoidů rozsáhlými pohyby chapadel. Ve chvíli, kdy ale narazily na terpenoidy, zastavily se, rychle místo prozkoumaly a pokračovaly dál, nebo se tomuto místu vyhnuly.
Tato zjištění poskytují další kus skládačky do jedinečné evoluční cesty chobotnic k inteligenci.