Vědci hluboko v DNA chobotnic dešifrovali zprávu, která lidstvo varuje před hrozbou vzestupu mořských hladin. Před desítkami tisíc let během teplot srovnatelných s dneškem se zhroutil západoantakrtický ledový příkrov. Hladiny moří stouply o několik metrů. Vědci upozorňují, že historie se může opakovat. Napsal o tom deník The Guardian.
Západoantarktický ledový příkrov zadržuje dostatek vody k tomu, aby zvýšil hladiny moří o tři až čtyři metry. Vědci mají obavy, že tohle obrovské ledové území vinou globálního oteplování zkolabuje a na celá staletí prudce zvedne hladiny moří.
V nové studii spojili síly biologové, genetici, glaciologové, počítačoví vědci a experti na modelování ledových příkrovů. Nahlédli do genetiky antarktické chobotnice Pareledone turqueti, která ve vodách kolem ledového kontinentu žije asi 4 miliony let.
Clue to rising sea levels lies in DNA of 4m-year-old octopus, scientists say https://t.co/7g2YrKN2q3
— Guardian Environment (@guardianeco) February 4, 2023
Genetické informace chobotnic jsou jakýmisi vzpomínkami na minulost jejich života, píše The Guardian. Mohou prozradit, jak se pohybovaly, mísily a vyměňovaly si genetický materiál. A to nám může něco říci o prostředí, v němž žily.
Vědci objevili důkazy, že se některé populace chobotnic asi před 125 000 lety během poslední meziledové doby smíchaly na opačných stranách Západoantarktického ledového šelfu. Jedinou možnou cestou pro pro ně bylo jižní Weddellovo a Rossovo moře.
„To by se mohlo stát pouze v případě, že by se by se ledový příkrov úplně zhroutil,“ řekla genetička z James Cook University v Austrálii Sally Lau a hlavní autorka studie. Ta ještě neprošla recenzním řízením, avšak publikoval ji web bioRxiv.
Tání by se nám mohla stát osudným
Podle spoluautora práce a profesora z novozélandské Victoriiny univerzity ve Wellingtonu je hlavní problém, že jakmile tání příkrovu dosáhne určitého bodu zlomu, vymkne se kontrole. Získá pak vlastní dynamiku.
Znepokojivé pak jsou údaje OSN, podle nichž v poslední meziledové době panovaly teploty 0,5 až 1,5 stupně teplejší oproti předindustriální době. Hladina moří byla o 5 až 10 metrů vyšší než dnes. A vědci teď říkají, že příkrov může i při dosažení Pařížské dohody zkolabovat.
Expert na Antarktidu z Tasmánské univerzity Nathan Bindoff řekl, že i velcí vědci dlouhodobě ze vzestupu hladin moří během poslední meziledové doby podezřívají právě tuto masu ledu na západě ledového kontinentu.
Bindoff přiznal, že by ho použít DNA chobotnice k určení výšky mořské hladiny v dávné minulosti opravdu nenapadlo, výzkum však bere vážně. „Pokud je tento výzkum správný, tak pak existuje v systému Země citlivost, která vede k nárůstu mořské hladiny v globálním měříku,“ uvedl.
Odkázal také na nejnovější zprávu OSN, podle které žije v nízko položených oblastech po celém světě asi 670 milionů lidí a dalších 65 milionů obývá malé ostrovní státy. Všichni tito lidé jsou vzrůstajícími hladinami moří ohroženi.