Koloseum je světoznámý amfiteátr postavený v Římě za Flavianských císařů. Také se mu říká Flaviánský amfiteátr. Je to eliptická stavba z kamene, betonu a tufu a ve svém nejvyšším bodě má čtyři patra. Dnes je jednou z nejznámějších historických památek a symbolem Říma.
Stavba Kolosea byla zahájena někdy mezi lety 70 a 72 n. l. za vlády císaře Vespasiana. Nachází se na východ od Palatinského kopce, na pozemku Nero’s Golden House. Umělé jezero, které bylo ústředním bodem palácového komplexu, bylo vypuštěno a na jeho místě v samém srdci Říma postaveno Koloseum – jednalo se o rozhodnutí stejně symbolické jako praktické. Vespasianus se rozhodl nahradit císařovo soukromé jezero veřejným amfiteátrem, do něhož by se vešly desítky tisíc Římanů. Stejně jako u jiných amfiteátrů zamýšlel, že Koloseum bude místem zábavy.
Koloseum mohlo pojmout až 50 tisíc diváků
Stavba byla oficiálně inaugurována v roce 80 n.l. císařem Titem při ceremoniálu, který zahrnoval 100 dní her. Dokončena ovšem byla až s posledním patrem, které dostavěl v roce 82 n.l. Domitian.
Na rozdíl od dřívějších amfiteátrů, které byly téměř všechny vykopány do pohodlných svahů, je Koloseum volně stojící konstrukcí z kamene a betonu, využívající komplexní systém valených a tříslových kleneb. Jeho rozměry jsou úctyhodné: 189 x 156 metrů. Výška stavby je 48 metrů.
Patra arény jsou obklopeny arkádami orámovanými sloupy v dórském, iónském a korintském řádu. Hlavní konstrukce a fasáda jsou z travertinu, sekundární stěny z vulkanického tufu, arkádové klenby jsou betonové.
V amfiteátru mohlo sedět zhruba 50 000 diváků, kteří byli před sluncem chráněni masivním zatahovacím veláriem (markýza). K manipulaci s lanovím, jež by zatáhlo velárium, byla zapotřebí podpůrné stožáry a stovky římských námořníků. Koloseum bylo dějištěm tisíců vzájemných bojů mezi gladiátory, zápasů mezi muži a zvířaty a mnoha grandiózních skupinových bitev, včetně falešných námořních střetnutí.
Středověk a obnova Kolosea
Ve středověku bylo Koloseum používáno jako kostel, poté jako pevnost dvěma významnými římskými rodinami Frangipane a Annibaldi. Bylo zasaženo požáry a zemětřeseními. Ještě o něco vážněji ho ale poškodil vandalismus. Na konci 15. století papež Alexander VI. povolil, aby se Koloseum používalo jako lom. Všechna mramorová sedadla a dekorativní materiály zmizely.
Po více než tisíci letech zanedbávání začaly v 90. letech 20. století snahy o obnovu financované státem. Jako jedna z mála převážně neporušených staveb římské říše stojí dnes Koloseum jako pomník architektonické a technické zdatnosti starověkého Říma. Je to také hlavní zdroj příjmů z cestovního ruchu pro italskou vládu. Každoročně ho navštíví téměř sedm milionů návštěvníků. V roce 2018 Colosseum, Forum Romanum a Palatine Hill společně přinesly více než 53,8 milionu EUR, což je nejvyšší výnos ze všech turistických atrakcí v Itálii. Pravidelně jsou tu k vidění výstavy týkající se kultury starověkého Říma.