Korupce může hlavně v rozvojových zemích pomoci životnímu prostředí, překvapila nová studie. Vědci ji označili za jakousi náhradu za zdravě fungující instituce v zemích třetího světa. Její dopad je ale zanedbatelný, spíše kompenzuje devastaci přírody, napsal server Phys.org.
Korupce v rozvojových státech pomáhá chránit životní prostředí a lépe hospodařit s omezenými zdroji, zjistil výzkum publikovaný v časopise Journal of Cleaner Production, který ji označil jako náhradu za nefunkční instituce.
Autoři práce hodnotili enviromentální účinnost mezi 144 státy, z nichž 35 je podle databáze Mezinárodního měnového fondu (MMF) World Economic Outlook řazeno mezi rozvinuté a zbylých 109 mezi rozvojové, kde probíhá největší destrukce přírody.
Corruption can increase environmental efficiency and improve economy in developing countries, study argueshttps://t.co/gdPt6nhrH0#science #today
— Pure Science (@Pur3Science) November 25, 2023
Analyzovali práci, zásoby kapitálu, spotřebu energie, hrubý domácí produkt (HDP) a emise oxidu uhličitého. Jedná se o první studii, která podrobně sleduje dopad činnosti institucí na životní prostředí. A přišla s překvapivými výsledky.
V rozvinutých zemích instituce přírodu chrání, v těch rozvojových tuto úlohu plní korupce. „Korupce může v zemích se slabými institucemi usnadnit hospodářskou soutěž a zlepšit tak efektivitu péče o životní prostředí,“ řekl spoluautor studie Panagiotis Zervopoulos.
Korupce není cesta
V některých rozvojových zemích totiž není funkční státní aparát, který by životní prostředí spolehlivě chránil. A právě v takových případech může korupce tuto roli zastat, přestože mnohdy vede k větší destrukci přírody a vyčerpávání přírodních zdrojů.
I přes tento fakt pozorovali odborníci pozitivní vliv korupce v rozvojových zemích na životní prostředí. Její dopad je ale spíše zanedbatelný, „pouze“ kompenzuje devastaci zaviněnou právě špatně fungujícími institucemi.
Zervopoulos podle Phys.org upozornil na možný milný výklad těchto závěrů, že studie korupci ospravedlňuje. Jednotlivé státy by podle ní měly budovat rozvinuté instituce mnohem efektivnější v ochraně přírody, jak to vidíme v Evropě nebo Severní Americe.
„Korupce ve slabších institucích, jako jsou ty v rozvojových zemích, prospívá životnímu prostředí, zatímco silná institucionální nastavení, jako jsou ty ve vyspělých zemích, mají větší kontrolu nad korupcí,“ řekl hlavní autor studie Jawahir Alshehhi.
Takto funkční státní aparát současně lépe chrání i přírodu. „Rozvojové země by měly zvážit zlepšení faktorů, jako je index lidského zdroje (HDI), aby pokročily na rozvinuté,“ vysvětlil Zervopoulos. HDI je ukazatelem zdraví, vzdělání a bohatství daného státu.