Program dobrovolného přesídlení krajanů do Ruska vykázal v loňském roce nejslabší výsledky za posledních deset let. Podle údajů ruského ministerstva vnitra se do něj přihlásilo 63.600 lidí, ale do Ruska jich dorazilo pouze 45.100, uvedl dnes na svém webu list Kommersant. Příčinou tohoto stavu je válka proti Ukrajině a vady samého programu, uvedl Konstantin Zatulin, místopředseda sněmovního výboru pro vztahy s krajany. Kommersant poznamenal, že v předválečném roce 2021 se přihlásilo 113.100 krajanů a v Rusku se jich zaregistrovalo k pobytu 78.500.
Program vytvořil prezident Vladimir Putin v červnu 2006, aby pomáhal k přesídlení Rusům, kteří se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 najednou ocitli v cizině. Od loňského října je podmínkou účasti v programu znalost ruštiny.
Переселение откладывается // Соотечественники в 2023 году стремились в Россию заметно меньше, чем год назадhttps://t.co/CIOIef3ymI
— Коммерсантъ (@kommersant) February 11, 2024
Předchozí výrazný pokles zájmu o přesídlení do Ruska nastal v „covidovém“ roce 2020, kdy se přihlásilo 90.800 lidí a do Ruska jich dorazilo 61.900. O rok dříve bylo přihlášek 153.200 a přesídlených 108.600.
Loni bylo nejvíce přesídlenců z řad občanů Tádžikistánu (14.100), Kazachstánu (9400) a Arménie (7500), ale i z těchto zemí byly loňská čísla výrazně nižší než údaje za rok 2022.
„Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u občanů Ukrajiny: v roce 2022 se programu zúčastnilo 2600 lidí, v roce 2023 všehovšudy 240,“ napsal Kommersant.
Naopak meziročně vzrostl počet příchozích z Pobaltí, ze 410 na 640.
Zhoršující se politická, ekonomická a sociální situace v Rusku podle nevládní organizace Graždanskoje sodějstvije (Občanská součinnost) se podepisuje na tom, že v posledních letech do Ruska dorazilo mnohem méně lidí, než kolik se do programu přihlásilo, své rozhodnutí si tedy mezitím rozmysleli. V letech 2022 a 2023 mezi přesídlenci také prudce ubylo mladých žen a mužů.
„Ne každý je ochoten přijet do bojujícího státu. Lidé vyčkávají, a to i na to, jak to (válka Ruska proti Ukrajině) skončí,“ řekl listu poslanec Zatulin. Sám program podle něj „nevytváří dostatek stimulů, ale vytváří množství překážek na cestě krajanů do Ruska“. Ještě v roce 2021 proto navrhl zavést jako alternativu repatriaci, ale vláda tuto iniciativu odmítla. Loni v listopadu výnos o zavedení institutu repatriace vydal prezident, zatím ale zůstává na papíře, uvedl poslanec. Dodal, že vše okolo migrace spadá pod ministerstvo vnitra, které sice technické záležitosti zvládá, ale smysl často uniká pozornosti úředníků.
Podle experta Vjačeslava Postavina je vliv války na program přesídlování Rusů z ciziny zjevný, ale problémy začaly ještě před válkou. Dobrý nápad podle něj pokazila byrokracie, a tak se za prvních 12 let podařilo přesídlit jen asi 800.000 lidí. Pochybuje, že by za nynější situace mohla repatriace zvýšit přítok přesídlenců.