Životopis sovětského stíhacího letounu MiG-29 má mnoho specifických momentů. Jedním z nich je i příběh Rumunska, které letouny vyřadilo ze služby v samém předvečeru vstupu do NATO, aby pak dlouhou dobu používalo jen obstarožní MiGy-21, do kterých dokonce mohutně investovalo díky izraelské modernizaci.
MiG-29
O pořízení bojových letounů 4. generace rumunská vláda rozhodla v roce 1988. Protože vývoj letounu této kategorie byl zcela nad síly domácího průmyslu, volba nakonec padla na sovětský MiG-29. Tehdejší plány přitom počítaly s nákupem 48 strojů. V letech 1989 až 1990 obdrželo Rumunsko od Sovětského svazu celkem 21 letounů MiG-29, z toho čtyři ve dvoumístné verzi UB. První lety rumunských MiG-29 začaly již v roce 1990. Čtyři letouny byly ztraceny při různých nehodách, jedna stíhačka byla zakoupena v Moldavsku jako náhrada za ztráty. V době vyřazení z provozu v roce 2023 tak rumunské letectvo disponovalo osmnácti letouny MiG-29.
Po rozpadu Varšavské smlouvy se vojenské a politické vedení Rumunska rozhodlo soustředit se především na zachování bojeschopnosti MiGu-21. Ten byl nejmasovějším letounem v národním letectvu. Jinak si totiž nelze vysvětlit skutečnost, že země zahájila společný program s izraelskou společností Elbit Systems na modernizaci MiGu-21 na standard LanceR již v roce 1992, ale program modernizace svých MiGů-29 na standard Sniper zahájila až v roce 1995. Je zajímavé, že třetím partnerem pro práce na rumunských MiG-29 se stal německý koncern Daimler Chrysler Aerospace. Do tohoto příběhu přitom Němci nezapojili své tehdejší ruské partnery z koncernu RSK MiG.
Modernizaci rumunských MiGů-29 přitom dostal na starost domácí podnik Aerostar z Bacau. Nikoli náhodou, měl již totiž zkušenosti s modernizací letounů řady MiG-21 ze stavu Rumunských vzdušných sil. Cílem zmíněného modernizačního programu, který dal za vznik modelu MiG-29 Sniper, se stalo zajištění kompatibility se systémy NATO. Dále rozšíření bojových možností, rozšíření škály podvěsné výzbroje, zlepšení provozních charakteristik a v neposlední řadě též prodloužení meziopravního resursu.
Sniper
Toho přitom mělo být docíleno zejména zástavbou nového avionického vybavení. Z důvodu úspor a zjednodušení logistického zabezpečení stíhacích letek Rumunských vzdušných sil většinu nových systémů pro modernizovaný MiG-29 Sniper převzali od MiGu-21 LanceR. Šlo o výsledek modernizačního programu rumunských letounů typu MiG-21M/MF a -21UM. Dodavatelem avioniky pro tento model se tedy staly izraelské společnosti IAI (Israel Aircraft Indusries) a Elbit. Na programu MiG-29 Sniper se ale podílela též německá společnost DASA.
Ke stvrzení příslušné mezistátní smlouvy o společném postupu při vývoji MiGu-29 Sniper došlo v červnu roku 1999. Demonstrační prototyp tohoto modelu vznikl konverzí řadového MiGu-29 (iz.9.12A) ze stavu vzdušných sil Rumunska. Konkrétně přitom šlo o letoun s rudým trupovým číslem „67“ a výrobním číslem 2960532367. Ještě před zmíněnou konverzí ale tento stroj prošel, v prostorách závodu Aerostar, generální opravou.
Do oblak se demonstrační prototyp Sniperu poprvé vydal dne 5. května 2000 se zkušebním pilotem společnosti DESA za kniplem. Svůj veřejný debut si tento stroj odbyl dne 26. května toho samého roku na berlínské Airshow ILA 2000. Protože měl tehdy za sebou pouhých 15 zkušebních letů, návštěvníci zmíněné airshow jej mohli zhlédnout pouze staticky. Původní plány počítaly s tím, že „upgrade“ do standardu MiG-29 Sniper projde všech 18 MiGů-29. Právě tolik se jich na počátku prvního desetiletí 21. století stále ještě nacházelo ve stavu Rumunských vzdušných sil.
Konečný nezdar modernizace
Plány ovšem překazily nepřekonatelné problémy s integrací některých systémů, které vyplavaly na povrch v průběhu zkoušek jediného prototypu. V březnu roku 2003 proto celá flotila rumunských MiGů-29 zůstala stát na zemi. V dubnu 2004 byly pak tyto stroje uskladněny a nabídnuty k odprodeji. Mezitím se společnosti DASA a Aerostar pokusily s modernizačním programem MiGu-29 Sniper prosadit na mezinárodním trhu. Do nabídky přitom zahrnuly též možnost instalace radaru typu EL/M-2032 izraelské značky Elta. Ten se již předtím stal součástí modernizačního balíčku pro rumunské MiGy-21MF.
Příběh rumunského MiGu-29 se na jaře 2022 opět objevil, a to v poněkud nečekaném úhlu. Nejprve koncem března 2022 ředitel sdružení rumunských obranných podniků PATROMILL Viorel Manole prohlásil, že Rumunsko má 18 letounů MiG-29, které by mohly být převedeny na Ukrajinu. O týden později však tehdejší rumunský ministr obrany Vasile Dincu upřesnil, že země žádné funkční MiG-29, které by mohla předat Ukrajině, nemá. Místo toho existuje několik zájemců o „kanibalizované“ náhradní díly z těchto letounů.
Když přišly problémy s modernizovanými devětadvacítkami, padlo rozhodnutí. Budoucím páteřním strojem rumunského letectva se opět stane MiG-21, na rozdíl například od České republiky ale projde modernizací. Tímto modernizačním programem, který vešel ve známost jako MiG-21-2000, mělo konkrétně projít 100 jednomístných MiGů-21M/MF a deset dvoumístných MiGů-21UM.
Modernizační program MiG-21-2000 stál zejména na instalaci víceúčelového radiolokátoru typu Elta EL/M-2032. Dále tzv. skleněného kokpitu, INS navigačního systému s GPS přijímačem a nového zaobleného jednodílného nevyztuženého průzračného překrytu pilotní kabiny. Součástí zbraňového systému modernizovaného MiGu-21-2000 se navíc měla stát celá škála naváděné munice izraelské provenience. Jde o modernizaci velmi podobnou tomu, co později obdrželo indické letectvo v rámci programu MiG-21 Bison.
Krátký pohled do kokpitu MiG-21 LanceR
LanceR jako dlouhodobé řešení
Z rumunského modernizačního programu nazvaného „LanceR“ přitom vzešly hned tři verze. Dvě jednomístné (LanceR A a LanceR C) a jedna dvoumístná (LanceR B). LanceR A výrobce optimalizoval pro útoky na pozemní cíle, primárním určením LanceRu C se stalo plnění úkolů v rámci PVO. Model LanceR B zase vzešel z modernizačního programu dvoumístných cvičně-bojových MiGů-21UM).
V letech 1996 až 2003 modernizačním programem LanceR prošlo celkem 113 rumunských MiGů-21. To přitom odpovídá přibližně 40 procentům flotily letounů této řady Rumunských vzdušných sil z počátku 90. let. Rumunské letectvo zformovalo první operační letku LanceRů dne 8. května 1997 v Bacau. Do roku 2003, kdy celý modernizační program LanceR skončil, vzdušné síly Rumunska přišly při fatálních nehodách o celkem čtyři letouny této řady. Dva LanceRy A, jeden LancerR B a jeden LancerR C.
Do roku 2013 se nicméně flotila těchto letounů postupně zredukovala na pouhých 36 exemplářů a v posledních letech jejich roli přebraly starší verze letounů F-16, které možná později doplní i typ F-35, o který se Rumunsko jako třetí země bývalé Varšavské smlouvy zajímá.
Příběh modernizovaného MiGu-29 Sniper tak dodnes zůstává pouze mementem na pomníku slavného letounu, který přišel na světovou scénu v nesprávný čas.