Zemi by bez přítomnosti Homo sapiens pokrývalo mnohem více zeleně, na které by se pásla velká druhová rozmanitost již vyhynulých živočichů. Mohli by stále žít mamuti, denisované i neandrtálci. Příchod Homo sapiens však vytlačil konkurenci, zapříčinil degradaci půdy a spustil vlnu vymírání, řekli experti pro Live Science.
Země se nachází v období antropocénu, tedy v době, v níž lidstvo svou činností ovlivňuje zemský ekosystém. Místo vysokých stromů mrakodrapy až k mrakům, silnice a dálnice propojující velká města, pole a zemědělství. Tohle všechno krajinu na Zemi transformuje.
Server Live Science se vědců zeptal, jak by příroda na Zemi vypadala, kdyby moderní člověk neexistoval. „Myslím si, že by to bylo místo s mnohem větším množstvím vegetace a zvířat rozprostřených na všech kontinentech kromě Antarktidy,“ myslí si paleontolog Trevor Worthy z Flindersovy univerzity.
Worthy se domnívá, že nebýt Homo sapiens, stále by existovali denisované a neandrtálci, které moderní člověk vytlačil. Ti by zde žili po boku již vyhynulých druhů, jako je pták dodo, též známý jako blboun nejapný či tasmánský tygr.
How would Earth be different if modern humans never existed? https://t.co/t1sVk11kDs
— Live Science (@LiveScience) November 9, 2021
Paleoantropolog Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně nicméně podotkl, že i tito lidé by se mohli vydat cestou Homo sapiens a vytvořit zemědělskou a průmyslovou společnost. Ke globálnímu oteplování by tak docházelo i bez Homo sapiens.
Stringer ale dodal že neandrtálců bylo relativně málo. Navíc měli nízkou genetickou rozmanitost, což je známka příbuzenské plemenitby a špatného zdravotního stavu. Neandrtálci podle něj byli v nesnázích už před příchodem Homo sapiens.
Denisované měli naopak větší geografický rozsah i genetickou rozmanitost než neandrtálci, přičemž se vyznačovali větší přizpůsobivostí. „Možná byli ještě lepší sázkou na přežití než neandrtálci,“ řekl Stringer.
Homo sapiens podle vědce zasáhli Zemi jako asteroid a spustili stokrát vyšší míru masového vymírání než před příchodem člověka. Vyšší nebyla celých 66 milionů let od posledního masového vymírání koncem období křídy.
Mamuti a obří lenochodi
„Můj pradědeček byl schopen pozorovat tisíce papoušků ve volné přírodě, můj dědeček jich mohl vidět stovky, můj otec jen pár a já mám štěstí, když v lese uvidím dva,“ upozornil Worthy.
Bez přítomnosti Homo sapiens by se dnes půda otřásala pod chodidly mamutů. Vědci se přou, zda jejich vyhynutí způsobily klimatické změny či Homo sapiens. Podle posledních výzkumů však Homo sapiens tato zvířata decimoval.
Po Zemi by kráčel nespočet velkých, dnes již neviděných zvířat. Zoolog Sören Faurby z univerzity ve švédském městě Göteborg uvedl, že Země by bez moderního člověka připomínala přírodní rezervaci Serengeti v severní Tanzanii, africký ekosystém překypující životem.
Po Zemi by kráčela vyhynulá zvířata podobná těm žijícím v Serengeti, včetně slonů, lvů a nosorožců. Například místo lva afrického by stále existoval lev jeskynní, o něco větší druh žijící v Evropě asi před 12 000 lety.
Na Zemi by žili podle Faurbyho příbuzní slonů, obrovští medvědi a další jedinečné druhy, například Glyptodon, příbuzný dnešních pásovců s rozměry osobního vozu či obří lenochodi. „Ve světě bez lidí by byla mnohem větší rozmanitost velkých savců,“ tvrdí Faurby. „Stanoviště by byla mnohem otevřenější.“
Ekosystémový ekolog Christopher Doughty ze Severoarizonské univerzity připomněl důležitost velkých zvířat pro úrodnost půdy a krajiny. Když se velká zvířata jako sloni přemisťovala ve stádech, během stravování a vylučování přemisťovala semena a živiny.
Doughty uvedl, že vyhynutím velkých zvířat, včetně mamutů, poklesl o 90 procent přenos prvků klíčových pro život, jako je fosfor, vápník a hořčík. Bez lidí by byly tyto prvky v krajině rozmístěny rovnoměrněji, což by vedlo k větší úrodnosti půdy a její produktivitě.
„Pokud jsou tyto prvky v přírodě rozmíseny nerovnoměrně, je nerovnoměrná i úrodnost,“ vysvětlil Doughty. Zemědělská činnost a oplocené oblasti podle něj shlukují semena a živiny dohromady. Tyto lokality se stávají v porovnání s divokou přírodou neúrodnějšími.