Náš mozek prochází s přibývajícím věkem řadou změn souvisejících s různými nemocemi ve stáří. Nová studie provedená na mozkové tkáni odebrané posmrtně zjistila, že užívání kokainu tyto změny urychluje. Napsal o tom server ScienceAlert.
Kokain je jednou z nejvíce návykových látek. Závislým se podle odhadů stane jeden z pěti jeho uživatelů. Droga zasahuje do mozkových cest v oblasti odměňování a buňky nutí pumpovat příjemné signály, dokud její účinky nevyprchají.
Vědcům však nebylo jasné, jak návykové chování, které se projevuje stále častějším užíváním návykových látek, zasahuje do spojení mezi mozkovými buňkami, napsal server ScienceAlert.
Cocaine Addiction Makes The Human Brain ‚Age‘ Faster, Scientists Warn https://t.co/cVmeuvJZop
— ScienceAlert (@ScienceAlert) February 14, 2023
Odborníci sice zhruba vědí, co kokain s mozkovými buňkami dělá, ale převážně na základě studií provedených na myších. Prací zahrnujících lidskou mozkovou tkáň bylo provedeno jen několik.
Dvojice takových studií u lidí závislých na kokainu odhalila oblast DNA v mozkových buňkách, která vykazovala nadměrnou metylaci. Tato nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Psychiatry tyto výsledky potvrdila.
Experti se zaměřili na změny v oblasti mozku zvané Brodmannova Area 9 důležité pro sebeuvědomění a inhibiční kontrolu. Mozkovou tkáň odebranou posmrtně od čistých a na kokainu závislých jedinců porovnali mezi sebou.
Mozky závislých se mění
U lidí závislých na kokainu zjistili zvýšenou metylaci v DNA mozkových buněk, tedy chemické změny hromadící se s přibývajícím věkem a související s nemocemi, které se stárnutím spojujeme.
Metylace DNA je považována za jeden z molekulárních znaků stárnutí. Tyto změny snižují aktivitu blízkých genů, buněčný aparát už totiž nemůže získat přístup ke genetickým instrukcím.
Vzhledem k tomu, že k těmto změnám dochází v průběhu času, lze je použít k určení, zda tkáně stárnou rychleji nebo pomaleji ve srovnání s jejich očekávaným chronologickým stářím.
„Zjistili jsme trend silnějšího biologického stárnutí mozku u jedinců závislých na kokainu,“ vysvětlila hlavní autorka studie a molekulární bioložka z Central Institute of Mental Health v Německu Stephanie Witt.
Vysvětlila, že to mohou způsobovat procesy vně mozku související s užíváním kokainu, například zánět nebo buněčná smrt. Tyto molekulární změny podle ní mohou přispět ke znatelnějším strukturálním a funkčním změnám.
Tým identifikoval dvojici genů nejvíce zasaženou těmito změnami, která podle dřívějších studií provedených na myších reguluje behaviorální aspekty závislosti na kokainu. Tyto změny tedy navíc souvisejí s behaviorální závislostí na droze.
Vědci ale přiznávají, že studii provedli na malém množství vzorků. Kromě toho tyto vzorky zahrnovaly i účinky jiných stavů, které mohly změnit mozkové funkce, například velké deprese.