Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.
Uran a Neptun jsou označováni také jako ledoví obři a myšlenka, že se tam v jisté podobě vyskytuje voda, není nová. Americký expert Burkhard Militzer nyní v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences předložil teorii, že pod atmosférou planet bohatou na vodík a helium je tekutá vrstva vody a vodíku, která je v případě Uranu hluboká asi 8000 kilometrů.
We might finally understand what’s going on inside Uranus and Neptune, and the answer is pretty surprising: They may each contain an ocean of water.https://t.co/2J0jbvpgHq
— The New York Times (@nytimes) November 26, 2024
„Myslíme si, že to je oceán,“ řekl Militzer. List NYT podotýká, že tento oceán by byl pod tlakem 60.000krát větším než povrch Země, takže by se choval spíše jako kombinace plynu a kapaliny než jako voda na Zemi.
Militzer se zároveň domnívá, že pod vodou se na Uranu a Neptunu nachází podobně tlustá vrstva vysoce stlačené tekutiny složené z uhlíku, dusíku a vodíku. K závěru dospěl na základě počítačového modelu, který simuloval podmínky na daných planetách na pěti stovkách atomů. Výsledkem simulace příslušného tlaku a teploty byl přirozený vznik oddělených vrstev.
„Jednoho dne jsem se podíval na model a voda byla oddělená od uhlíku a dusíku,“ řekl Militzer webu Berkeley News. „Řekl bych, že teď máme dobrou teorii proč mají Uran a Neptun velmi odlišná pole,“ uvedl.
Odkazoval tím na magnetická pole planet, která se liší od dalších planet Sluneční soustavy. Odlišnost odhalila sonda Voyager 2, která Uran a Neptun pozorovala před více než 30 lety. Ukázalo se, že ledoví obři nemají dvoupólové magnetické pole vycházející z centra planety jako Země, Jupiter či Saturn, nýbrž jej mají výrazně posunuté mimo střed. Zjištění naznačovalo, že hluboko uvnitř dvou planet nedochází ke konvekčnímu proudění, které vytváří dipolární pole.
Podle Berkeley News už před více než 20 lety dva vědecké týmy nabídly odpověď, že Uran a Neptun tvoří vrstvy, které se nepromíchávají, což brání konvekci. Jiní vědci se podle NYT domnívali, že vnitřek planet je více smíšený. Militzerovo vysvětlení nyní naznačuje, že neuspořádanou podobu magnetických polí způsobuje vrchní vrstva vody.
„Doteď jsme v podstatě nic nevěděli,“ komentoval novou teorii planetární vědec Adam Masters působící na výzkumné univerzitě Imperial College London. „Takže tahle hypotéza je velmi působivá,“ dodal.