Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2022 dostanou Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. Ocenění dostanou za experimenty s provázanými fotony, oznámila dnes ve Stockholmu Královská švédská akademie věd. Jejich výzkum má uplatnění například v oblasti kvantové kryptografie, jež se zabývá pokročilými metodami šifrování, a je na něm založena i myšlenka teleportace.
Trojice vědců oceněná švédskou akademií se věnuje výzkumu v oboru kvantové fyziky. Vědci provedli průkopnické experimenty s provázanými kvantovými stavy, při nichž se dvě částice chovají jako jedna jednotka, i když jsou navzájem oddělené a vzdálené. Těmito pokusy vědci vyšlapali cestu k novým technologiím spočívajícím na kvantových informacích, zdůvodnila své rozhodnutí švédská akademie.
BREAKING NEWS:
The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2022 #NobelPrize in Physics to Alain Aspect, John F. Clauser and Anton Zeilinger. pic.twitter.com/RI4CJv6JhZ— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 4, 2022
„Věda o kvantových informacích je dynamický a rychle se rozvíjející obor,“ řekla dnes členka příslušného Nobelova výboru Eva Olssonová. Podle ní má tento vědní obor široké uplatnění v oblastech bezpečného přenosu informací, kvantových počítačů či technologie senzorů. „Jeho původ lze dohledat v kvantové mechanice,“ poznamenala Olssonová.
Patrně nejznámějším z oceněných vědců je 77letý Zeilinger, který se po desítky let zabýval teleportací kvant. Když se mu v roce 1997 podařila teleportace, tedy přenos kvantového stavu částice světla fotonu, stal se vyhledávaným partnerem pro mediální rozhovory. Dnes po telefonu na tiskové konferenci k udělení Nobelovy ceny přiznal, že byl „poněkud šokován“, když se dozvěděl o obdržení ceny. „Ale byl to velmi pozitivní šok,“ dodal vědec z Vídeňské univerzity.
Podle agentury AP figurovali Clauser, Aspect a Zeilinger v úvahách o možných kandidátech na Nobelovu cenu za fyziku více než deset let. V roce 2010 získali izraelskou Wolfovu cenu, která je považována za možnou předzvěst Nobelovy ceny.
Loni dostali Nobelovu cenu za fyziku Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi za práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu.
Už v pondělí byl vyhlášen letošní držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stal se jím švédský vědec Svante Pääbo, průkopník vědního oboru paleogenetiky člověka. V následujících dnech budou oznámena jména laureátů Nobelových cen za chemii, literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října. Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.