Lidé, kteří mají noční můry alespoň jednou týdně, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde k rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí a s přibývajícím věkem jim hrozí větší riziko demence. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian. Pokud se závěry výzkumu potvrdí, mohl by nakonec vést k novým metodám odhalení této choroby a včasnému lékařskému zásahu, který by zmírnil rychlost duševního úpadku.
Většina lidí má čas od času zlé sny, ale zhruba pět procent zažívá noční můry – sny, které jsou natolik znepokojivé, že je vzbudí – alespoň jednou týdně. Potenciálními spouštěči jsou stres, úzkost a nedostatek stánku. Předchozí výzkumy lidí s Parkinsonovou chorobou ale ukázaly, že špatné sny jsou také spojené s rychlejším úbytkem kognitivních funkcí a zvýšeným rizikem rozvoje demence v budoucnosti.
Bad dreams in middle age could be sign of dementia risk, study suggests https://t.co/yySBBhBpIH
— The Guardian (@guardian) September 21, 2022
Lékař Abidemi Otaiku z Birminghamské univerzity se při zkoumání toho, zda se toto zvýšené riziko vyskytuje i u zdravých lidí, obrátil na tři dřívější studie, které zkoumaly kvalitu spánku lidí, poté je řadu let sledovaly a hodnotily zdraví jejich mozku a celkový stav.
Do výzkumu se zapojilo více než 600 osob ve středním věku, tedy mezi 35 až 64 lety, a 2600 lidí starších 79 let. Jejich údaje byly analyzovány pomocí speciálního softwaru.
Výzkum zjistil, že lidé ve středním věku, kterým se zdály noční můry alespoň jednou týdně, měli čtyřikrát větší pravděpodobnost, že u nich v následujících deseti letech dojde k poklesu kognitivních funkcí než u osob, kterým se zlé sny zdají zřídka. U starších účastníků, kteří často uváděli znepokojivé sny, byla dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude v následujících letech diagnostikována demence. Studii publikoval odborný časopis eClinicalMedicine.
Jedním z možných vysvětlení podle autorů studie je, že lidé, kterým se často zdají noční můry, mají nekvalitní spánek, což by mohlo vést k hromadění proteinu spojených s demencí. Další možností je existence nějakého genetického faktoru, který je základem obou jevů.
Podle Otaikovy pracovní hypotézy je však neurodegenerace v pravém čelním mozkovém laloku příčinou toho, že lidé hůře ovládají své emoce během snění, což vede k nočním můrám. „Víme, že neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, často začínají mnohem dříve, než jsou někomu diagnostikovány. U některých jedinců, u kterých už nemoc začala, mohou být špatné sny a noční můry jedním z prvních příznaků,“ uvedl vědec.
Otaiku však zdůraznil, že jen u části dospělých, kterým se pravidelně zdají nepříjemné sny, je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine demence. Pokud se ale jeho teorie potvrdí, noční můry by mohly sloužit jako ukazatel této choroby. Její nástup by se pak dal zpomalit nebo by se mu dokonce mohlo úplně zabránit.