Jen málo míst evokuje tajemství a zázraky stejně jako Lalibela, odlehlé město v tyčící se vysočině na severu Etiopie. Seznamte se s jedním s nejposvátnějších míst východní Afriky a jeho legendárními kostely vytesanými do skály.
Jedenáct kostelů leží v srdci tohoto fascinujícího místa v Etiopii. Pozoruhodné stavby, bludiště živých svatyní vytesaných hluboko do masivního kamene, jsou neustále používány od svého vzniku ve 12. století.
The completely “out of place” rock hewn structures of #Lalibela #Ethiopia how did they carve these with “primitive tools” ? pic.twitter.com/kUASnq5jgS
— Ancient Hypotheses (@AncientEpoch) August 31, 2023
Kostely nechal postavit král Lalibela, údajně jako „Nový Jeruzalém“ pro etiopské ortodoxní křesťany. V té době byl původní Jeruzalém a jeho okolí dobyto muslimy, takže pouť dlouhá cca 3 500 kilometrů byla téměř nemožná. Král, pobídnutý nebeskou vizí, se rozhodl přiblížit svatou zemi k domovu.
„Od dob Lalibely až dosud lidé chodí do Jeruzaléma na pouť. V dřívějších dobách lidé podnikali pouť přechodem přes muslimské země – Egypt a Rudé moře – a trvalo to velmi dlouho. Král Lalibela viděl, že lidé kvůli tomu trpí. Když začal stavět kostely, dělal tak, aby symbolizoval různá místa v Jeruzalémě,“ říká Wondale Demssie, kněz z Lalibely.
„Severní shluk kostelů symbolizuje pozemský Jeruzalém a jižní shluk je nebeský Jeruzalém,“ dodává Wondale. Komplex, rozdělený řekou Jordán, je rozdělen do dvou hlavních shluků. Pět kostelů je na severu, pět na jihu a jeden, Bet Giyorgis, je oddělený od ostatních.
Mnohé z budov mají přímé spojení s Jeruzalémem. Například tři nevyužité hroby – pro Abrahama, Izáka a Jacoba – leží vedle Bet Medhane Alem, největšího z kostelů. Dokonce i způsob uspořádání kostelů je symbolický a Bet Giyorgis má tvar koptského kříže, který je vidět pouze shora.
Jak se stavěly kostely v Lalibele
Kostely v Lalibele byly postaveny shora dolů, štípané a vyřezávané ze země jednoduchými ručními nástroji. Možná ještě působivější je, že každý z nich je monolitický – vyrobený z jednoho pevného kusu skály – s dveřmi, okny, vnitřními sloupy a vnitřními schodišti vyhloubenými ze stejného rezavě červeného sopečného kamene.
Čtyři z kostelů jsou samostatně stojící, zcela odříznuté od okolní skály. Dalších sedm zůstává částečně spojeno se zemí, zabudované do jeskyní nebo přírodních převisů. Série příkopů, obřadních průchodů a tunelů spojuje kostely, což umožňuje stoupencům snadno se mezi nimi pohybovat v modlitbě.
Podle legendy král Lalibela dosáhl tohoto pozoruhodného činu za pouhých 23 let. Jak padla noc, z nebe sestoupila tlupa šikovných andělů, aby pokračovali ve stavbě, nebo tak se to alespoň traduje. Ale kvůli jejich ohromující složitosti a umění je pravděpodobné, že dokončení kostelů trvalo mnohem déle.
„V jakémkoli historickém a vědeckém chápání fenoménu Lalibela zůstává obrovské množství tajemství,“ vysvětluje Dr. Ralph Lee, učitel křesťanství ze SOAS University of London. Poukazuje na výzkum archeologa Davida Phillipsona, odborníka na Lalibelu, který tvrdí, že stavba pravděpodobně trvala několik set let, nikoli čtvrt století.
Poutě do Lalibely
„Kostely jsou velmi důležité v ortodoxní křesťanské identitě Etiopie. Lidé jsou na ně velmi hrdí jako na dílo inženýrství a umění. Pro mnoho Etiopanů je to symbolicky obraz Jeruzaléma. Takže je to místo, kam se lidé často vydávají na pouť během celého roku,“ říká Lee.
Největší pouť se koná začátkem ledna, v období pravoslavných Vánoc. Z široka daleka přijíždějí oddaní po tisících, zahaleni do bílých rouch, přinášející kadidlo, svíčky ze včelího vosku a další dary, které si mohou dovolit. Někteří ujdou stovky mil, vydají se na pustou vysočinu severní Etiopie, aby dosáhli svatého místa. Takový je jeho význam.
Během oslav se může skromná populace Lalibely s přibližně 18 000 obyvateli rozrůst na více než 200 000 lidí. „Přicházejí do Lalibely, protože ji považují za druhý Jeruzalém. Pro místní lidi má vysokou duchovní hodnotu – je součástí smlouvy neboli zaslíbené země,“ vysvětluje Wondale.
Lalibela se nachází asi 680 km severně od hlavního města Addis Abeba v etiopské hornaté oblasti Amhara. Odlehlé a těžko dosažitelné město leží v nadmořské výšce 2 600 metrů, rozkládá se na řadě kopců a je chráněno syrovými náhorními plošinami pohoří Lasta.