Slavnostní zahájení Olympijských her v Paříži se na obrazovkách prezentovalo jako oslava inkluze a rozmanitosti. Pod povrchem však tento lesk skrývá temnější realitu. Jak odhaluje článek z deníku The Guardian, za úchvatnými obrazy slavnostního ceremoniálu se skrývají diskriminace, sociální čistky a porušování lidských práv.
Jen několik dní před zahajovacím ceremoniálem dostala francouzská muslimská štafetová běžkyně Sounkamba Sylle ultimátum: pokud si ponechá hidžáb, nebude moci soutěžit. Nakonec jí bylo povoleno nosit místo hidžábu čepici. Francie je jedinou olympijskou zemí, která svým sportovkyním nošení hidžábu zakazuje. Ministryně sportu Amélie Oudéa-Castéra tento zákaz obhajovala odkazem na zásadu laïcité (sekularismu), ačkoli tato zásada má zajistit náboženskou svobodu, nikoli ji omezovat.
The Paris Olympics may look fair and inclusive on TV. The truth is much darker | Rokhaya Diallo https://t.co/eHbunlHdFW
— Guardian Opinion (@guardianopinion) August 1, 2024
Sociální čistky a vysidlování
Přípravy na Olympijské hry zahrnovaly masivní vlnu vysídlení obyvatel z okolí olympijských míst. Podle vyšetřování kolektivu Le revers de la médaille bylo mezi dubnem 2023 a květnem 2024 vysídleno přes 12 000 lidí, z toho více než 3 000 nezletilých. Tato akce se nesla ve znamení násilí a obtěžování, zejména proti komunitám žijícím v blízkosti olympijských lokalit, informuje deník Guardian.
Zvýšená bezpečnost vedla také k policejnímu násilí vůči sexuálním pracovnicím a obětem obchodování s lidmi. Tyto incidenty zahrnovaly přítomnost policejních psů, urážky a násilné vyvedení z nákladních aut, aniž by se ženy mohly znovu obléknout.
Špatný přístup do porodnice
Reorganizace silnic kvůli olympijským hrám vážně narušila přístup k jedné z největších porodnic v regionu. Navzdory slibům o bezplatné veřejné dopravě došlo k zdvojnásobení jízdného v metru. Mnozí nelegální pracovníci, poskytující doručovací služby, byli omezeni v přístupu do určitých oblastí města.
Navzdory příležitosti, kterou olympijské hry mohly přinést, zůstává 91 % stanic pařížského metra nepřístupných pro zdravotně postižené osoby. Místo řešení tohoto problému byl tento aspekt jednoduše přehlížen.
Algoritmický dohled
Olympijské hry přinesly i legalizaci algoritmického dohledu, který umožňuje analýzu chování v reálném čase pomocí umělé inteligence. Amnesty International tento krok kritizuje jako „porušení práva na soukromí“. Tento systém zůstane v platnosti i po skončení her.
Slavnostní ceremoniál Olympijských her v Paříži sice oslavil diverzitu a inkluzi, ale skutečné podmínky, za kterých byly tyto hry uspořádány, ukazují na hluboké nespravedlnosti a porušování lidských práv. Paříž se představila v nejlepším světle, ale za jakou cenu?