Podle nové analýzy amerických odborníků přišly světové lesy minulý rok kvůli lesním požárům o mnohem více stromů než rok předtím. Situace se však díky politickým změnám obrátila k lepšímu v deštných pralesech v Brazílii a Kolumbii. Informují o tom BBC a CBS.
Meteorologové a klimatičtí vědci označili loňský rok za nejteplejší v historii měření. Nesl se ve znamení přírodních pohrom, jako byly lesní požáry v Kanadě. V roce 2023 jsme ztratili pětkrát více stromů než rok předtím, píše web BBC News.
S takovými výsledky přišli odborníci z World Resources Institute (WRI) ve spolupráci s Marylandskou univerzitou. Celkovou ztrátu stromů zveřejňují každý rok. Lesní požáry v Kanadě měly na celkový obraz viditelný dopad.
Climate change: Logging decline after political change in Brazil, Colombia https://t.co/4i0wtOxkeg
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 4, 2024
Negativní výsledky mírnilo zlepšení v deštných pralesech v Brazílii a Kolumbii. V roce 2023 ztratily tropické pralesy 3,7 milionu hektarů stromů. Tyto ztráty však mohly být mnohem větší bez politických změn v Brazílii a Kolumbii.
Ztráta stromů v Brazílii loni klesla o 36 procent a v Kolumbii o 49 procent, upozornila televize CBS na výsledky analýzy. „I přes tento pozoruhodný pokles však zůstala míra úbytku stromů v tropických primárních lesích tvrdošíjně konzistentní,“ dodali odborníci.
Strach z nevratných změn
V Brazílii došlo k viditelným změnám po zvolení prezidenta Luiza Inace Lulu da Silvy, jehož hlavní prioritou se stala záchrana Amazonie a stíhání ilegálních těžařů, kteří tam zavlekli obchod s drogami, bílým masem a nemoci.
Krajně pravicový exprezident Jair Bolsonaro je znám jako popírač globálního oteplování a prospěchář. Umožnil odlesňování Amazonského deštného pralesa tím, že zavřel oči před ilegálními těžaři a dalšími ekozločinci.
K podobné změně došlo také v Kolumbii se zvolením prezidenta Gustava Petra. I jeho administrativa se zaměřila na reformy v oblasti venkova a životního prostředí. „Některé státy projevují politickou vůli snížit ztrátu lesů a jiné ne,“ stojí ve zprávě WRI.
Situace byla o poznání horší v Bolívii, která zaznamenala už třetí rok rekordní ztráty stromů (nárůst o 22 procent oproti roku 2022) kvůli lesním požárům. Rekordně stromy vytlačovala i expandující zemědělská půda ve státech Laos a Nikaragua.
Až polovinu Amazonského deštného pralesa v Brazílii mohou do roku 2050 zasáhnout nevratné změny, napsal nedávno deník The Guardian. Podle studie publikované v časopise Nature již překročil bezpečnou hranici kvůli nedostatku vody, odlesňování a klimatu.