Dnes bychom tu klidně nemuseli být. Za svou existenci vděčíme odolnosti našich předků, kteří dokázali v minimálním počtu odolat tvrdým klimatickým podmínkám. Podle nové studie, na kterou upozornil The Guardian, prošli populačním „úzkým hrdlem“. Dle vědců mohlo jít o událost, která vedla k diverzifikaci této skupiny na denisovany a Homo sapiens.
Nová studie amerických vědců ukázala, na jak křehkých základech je lidská civilizace postavena. Před tisíci a tisíci let stačilo málo a žádná neexistovala. Ve vývoji moderního člověka máme pořád značné mezery kvůli nedostatku fosilií z doby před 300 tisíci lety a starší.
Tehdy se vyvinuli moderní lidé v Africe a změnili svět, do něhož expandovali. Vědci chtěli pochopit období blízké jejich vývoji. Použili proto nový nástroj k analýze genomu více než 3 150 současně žijících lidí z deseti afrických a čtyřiceti neafrických populací.
Population collapse almost wiped out human ancestors, say scientists https://t.co/tF6ghWf3Tc
— The Guardian (@guardian) August 31, 2023
Tento analytický nástroj svede odvodit velikost populace předků lidí na základě rozmanitosti genetických sekvencí u potomků, píše list The Guardian. Výsledky ukázaly významný úbytek počtu jedinců v populaci před 813 tisíci až 930 tisíci lety.
Počet rozmnožujících se předků moderních lidí klesl v období středního pleistocénu o 98,7 procenta na úroveň téměř 1 300 jedinců. Populace našich předků přežila v tomto počtu více než 100 tisíc let, vyplynulo z výsledků publikovaných v časopise Science.
„Tímto úzkým populačním hrdlem ve starší době kamenné lze vysvětlit mezeru v afrických a eurasijských fosilních záznamech. Shoduje se to s tímto navrhovaným časovým obdobím významné ztráty fosilních důkazů,“ uvedl antropolog Giorgio Manzi.
Boj o přežití, který vše změnil
„Naši předkové procházeli úzkým populačním hrdlem po opravdu dlouhou dobu. Je zřejmé, že čelili vysokému riziku vyhynutí,“ dodal podle webu ScienceAlert spoluautor studie Wangj Hu z Icahnovy lékařské fakulty v New Yorku.
Podle studie se tento populační úpadek shoduje s výrazným ochlazením klimatu. Prudce klesly povrchové teploty oceánů, vznikly ledovce a Afriku i Eurasii zasáhla velká sucha. Jak to tuto skupinu našich předků ovlivnilo jasné není.
Společný předek moderních lidí, tedy Homo sapiens a denisovanů, žil před 765 tisíci až 550 tisíci lety, tedy krátce poté, co lidé prošli tímto úzkým populačním hrdlem. Vědci spekulují, že právě tento boj o přežití mohl vést ke vzniku našeho posledního předka.
Chris Stringer, paleoantropolog z Přírodovědného muzea v Londýně uvedl, že tato malá skupina se mohla rozdělit do více útvarů, které se od sebe natolik odlišily, že daly vzniknout odděleným populacím denisovanů a Homo sapiens.
Kromě toho ScienceAlert připomněl sloučení dvou chromozomů před 900 tisíci až 740 tisíci lety, které tvoří u moderních lidí chromozom 2. Podle Stringer se to shoduje s „blízkým vyhynutím“ a úbytek v populaci může mít se změnou v lidském genomu souvislost.