Vysoko v horách na severozápadě Gruzie leží kraj, který jako by odolával času. Svaneti, oblast obklopená štíty Kavkazu, působí jako středověká pevnost. Se svou divokou přírodou, kamennými věžemi a kulturou se během staletí změnila jen minimálně.
Hornatá poloha a dlouhá izolace pomohly regionu uchovat si svůj původní jazyk, zvyky i architekturu. Svaneti se stalo jakýmsi „kulturním trezorem“ Gruzie, právě sem se v minulosti uchylovali lidé před invazemi. Nejznámějším symbolem oblasti jsou stovky kamenných strážních věží, tzv. koshkebi, které kdysi chránily rodiny během válek i krevní msty.
Mestia, Svaneti region of Georgia. pic.twitter.com/lr8s1SAjgb
— Славѧнинъ (@sclavenian) February 25, 2024
Srdcem regionu je městečko Mestia, odkud vyrážejí desítky turistů na slavný trek do vesnice Ushguli. Trasa vede přes horské louky, starobylé kostelíky a vesnice, kde se zastavil čas. Ushguli zůstává téměř beze změny od 12. století. Výhledy na pětitisícovky, jako je hora Šchara, přitahují turisty i fotografy z celého světa.
Turistický ruch dává motivaci k udržování tradic i jazyka
Na svatém kopci nad Ushguli stojí kostel Lamaria, zasvěcený Matce Boží, ale pojmenovaný po původní svanetské bohyni. I to ukazuje zvláštní dualitu zdejší víry – směs pravoslavného křesťanství a starých pohanských prvků. Každý rok se tu také koná Kvirikoba, pouť ke sv. Kvirikovi, kam místní přinášejí modlitby i domácí víno. Právě tyto náboženské rituály pomáhají zachovat ohroženou kulturu.
Místní jazyk Svan je nepsaný a ohrožený, přesto dodnes živý díky ústní tradici. Starší generace stále mluví tímto unikátním jazykem a zpívá polyfonní písně, které se v rodinách dědí po staletí. Mladší generace už na tradicích lpí méně, ale přibývající turistický ruch dává mladým důvod zůstat v kraji. S novými pracovními příležitostmi se opět vracejí do hor.
Nezapomeňte ochutnat horskou kuchyni
Na své si tu přijdou i gurmáni. Svaneti má vlastní výraznou kuchyni – od sýrového chleba chvištari až po slané koření svanuri marili, směs soli, bylinek a květů. V horských domácnostech ji dodnes připravují ženy ručně, stejně jako pokrmy z brambor, masa a sýra, které zasytí i během tuhých zim.
Ačkoliv se Svaneti mění, silnice se asfaltují, přibývá penzionů i turistů, místní doufají, že se neztratí duše kraje. Možná je lepší, když se divoké srdce Kavkazu zkrotí, než aby se zcela ztratilo.