Co je tam na druhé straně? Tato otázka rezonuje lidstvem odjakživa. Řada lidí má z umírání a smrti hrůzu. Ve skutečnosti se však bojí hlavně neznáma. Mrtví nám už těžko prozradí, co se s nimi po smrti stalo, pokud tedy nevěříte v média, která vám s nimi umožní komunikovat. Stále více osob se zážitky blízké smrti však popisuje umírání jako nádherný zážitek, který jim změnil život. Výpovědi několika takových lidí zveřejnil deník Daily Star.
Amber Cavanagh si užívala film se svou rodinou, do postele se však odebrala dříve kvůli nástupu silné migrény. O několik hodin později se dvojnásobná maminka probudila a s hrůzou zjistila, že oslepla na jedno oko, přičemž jí kompletně ochrnula pravá strana těla. V nemocnici sdělili jejímu manželovi krutou diagnózu. Utrpěla dvojitou mozkovou příhodu a měla krvácení do mozku. Šance na přežití měla 50/50.
Amber se skutečně světu krátce vzdálila, když na nemocničním lůžku prožila zkušenost blízké smrti. „Smrt byla tou nejneuvěřitelnější věcí, kterou jsem kdy zažila,“ přiznala a popsala, že se ocitla v travnaté zahradě, kde se setkala se všemi svými blízkými. „Opravdu jsem pod svýma nohama cítila trávu. Pak jsem uviděla všechny své milované, každou svou minulost, přítomnost i budoucnost,“ tvrdila žena s tím, že se všemi komunikovala telepaticky. Světlo v tunelu neviděla, ani ji nikdo nevolal.
5 people share astounding details of what they saw during near-death experience https://t.co/N3vIXMLTdn pic.twitter.com/RSGGVjuB7o
— Daily Star (@dailystar) January 26, 2025
„Neexistoval tam žádný strach, jenom láska. Vypadala jsem jako ta nejlepší verze sebe sama a měla jsem kolem sebe všechny, které jsem kdy milovala, a kteří tu už s námi nebyli, včetně mých psů z dětství,“ cituje Daily Star vyjádření ženy. „Ale musela jsem se rozhodnout,“ dodala. Její duchovní průvodci ji dali na výběr – zůstat, nebo se vrátit ke svým dětem. Přiznala, že měla pokušení zůstat, protože ten pocit klidu a míru byl velice silný. Věděla, že když se vrátí do svého těla, o tyto blažené pocity přijde, protože podstoupí neuvěřitelně náročný proces zotavování.
Pak zavřela oči a probrala se v nemocnici. K šoku lékaře dokázala Amber, kterou zkušenost s blízkou smrtí naučila pokory k životu, po pár hodinách mluvit a hýbat se.
Smrtí k lepšímu životu
Podobný zážitek má i Lauren Canaday, která prodělala náhlou zástavu srdce a na 24 minut byla klinicky mrtvá. Po resuscitaci se plně zotavila bez viditelného poškození mozku. Na Redditu popisovala hlavně intenzivní pocit míru. „Neviděla jsem světlo ani tunel, ale měla jsem hluboký pocit míru,“ popsala Lauren, která přiznává, že když je v práci ve stresu, vrací se k tomu klidu během klinické smrti.
„Pamatuji si jen pocit extrémního klidu, který mi upřímně chybí,“ napsala žena, kterou do nemocnice přepravovali vrtulníkem. „Rozhodně už se smrti nebojím, přestože si nepamatuji nic zřetelného, o čem bych mohla vyprávět. Mám pocit, že mezi životem a smrtí je velmi tenká hranice, a i když jsem vděčná za to, že mám více času s přáteli/rodinou, necítím už ze smrti strach. Mnohem více se bojím bolesti, kterou zažívám v životě.“
Na Redditu podobné zkušenosti zažilo více uživatelů. Jejich výpovědi obsahovaly shodné pocity míru a klidu, setkání se všemi zesnulými blízkými a v některých případech intenzivní světlo. Ve většině případech se lidé se zkušenostmi s blízkou smrtí shodují na tom, že už nemají ze smrti strach a že si více váží života. Někteří dokonce přehodnotili své životní priority a chování vůči druhým lidem.
Umírání a smrt je tématem, jež mnoho let fascinuje i vědce. Jedna studie z roku 2020 například zjistila mozkovou aktivitu ještě krátce po zástavě srdce. Pacienti si tak podle výzkumu uvědomují, že zemřeli a slyší rozhovor lékařů během resuscitace. To znamená, že když člověk zemře, slyší oznámení času své smrti.
Předloni zase vyšla v časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences studie, která popsala velký nárůst mozkové aktivity u pacientů odpojovaných od přístrojů. Vědci u nich zaznamenali půl minuty až dvě minuty po odpojení od plicní ventilace nárůst aktivity gama vln, a to hlavně v části mozku na pomezí spánkového a temenního laloku. Tato oblast je aktivována, když mají lidé sny nebo pocit, že se odpojili od svého těla.
Vědci se domnívali, že mozek krátce po smrti přehrává vzpomínky. Jelikož ale pacienti ve studii zemřeli, nemohli to potvrdit.
Věda zatím nedokázala odpovědět na otázku, co se s námi stane po smrti, až definitivně zemře i mozek. Tady už přichází na řadu náboženství nebo individuální víra. Někdo věří v nekonečnou tmu, nebe a peklo nebo reinkarnaci. Dokud nezemřeme, tak se pravdu nedozvíme.