V cestě ke vzdělávání nám stojí přílišné sebevědomí. S takovými výsledky přišla studie vědců z Portlandské státní univerzity (PSU). Čím více vědě lidé nevěří, tím lepší mínění o svých znalostech mají, přestože ve skutečnosti o dané problematice nic nevědí, píše server ScienceDaily.
Úkolem vědy není pouze přinášet úchvatné objevy, ale také vzdělávat společnost. Vzdělání je podstatné pro naše rozhodování. Například znalosti v oblasti klimatu mohou pomoci v boji proti globálnímu oteplování a naopak.
Nicholas Light z PSU se s kolegy v nové studii zaměřil na to, proč věda ve vzdělávání společnosti selhává. K posouzení obecného postoje k vědě vybral témata, v nichž panuje odborná shoda, ovšem veřejnost se proti ní vymezuje.
Overconfidence bolsters anti-scientific views, study finds @portland_state @ScienceAdvances https://t.co/KPcHeInPmS https://t.co/6Pk6kogqhl
— Phys.org (@physorg_com) July 21, 2022
Mezi tyto otázky vědy experti zařadili například změnu klimatu, covid-19, očkování či geneticky modifikované potraviny a mnohé další.
Z výsledků publikovaných v žurnálu Science Advances vyplývá, že čím více daný jedinec nedůvěřoval vědě, tím více důvěřoval vlastním znalostem, které ovšem ve skutečnosti na takové úrovni neměl.
Jako příklad Light uvedl očkování. Čím více člověk v jeho výzkumu s očkováním nesouhlasil, tím více byl přesvědčen o vlastní informovanosti. Disponoval však přitom podprůměrnými znalostmi o této problematice.
Důležitost sebereflexe
„Náš výzkum naznačuje, že čelíme problému nadměrné sebedůvěry, která stojí v cestě učení a poznání,“ cituje web ScienceDaily Lighta. „Pokud si lidé myslí, že toho hodně vědí, mají pak už jen minimální motivaci učit se něco více.“
Light se domnívá, že svou roli v tom hraje také příslušnost k určité náboženské či politické skupině. „Může to být tím, že když víme, že skupiny, s nimiž se identifikujeme, mají na nějakou otázku silný názor, už o svých znalostech dané problematiky tolik nepřemýšlíme,“ myslí si vědec.
Overconfidence bolsters anti-scientific views, PSU study finds. Historically, the scientific community has relied on educating the public in order to increase agreement with scientific consensus. New research from Portland State University suggests why https://t.co/9OWhAFmzRJ pic.twitter.com/LMVHi67qZA
— YubaNet (@YubaNet) July 22, 2022
Nedůvěra ve vědu může být nebezpečná. Light přitom narážel na rozbíjení 5G vysílačů, zdravotní potíže kvůli odmítnutí očkování či finanční nebo výživové problémy. Pokud člověk vychází z nesprávných informací, těžko se bude v životě rozhodovat prospěšně pro sebe či blízké, tvrdí Light.
Nejdříve je podle něj nutné, aby se lidé poučili o své relativní nevzdělanosti v dané problematice. Až poté se mohou s vědeckými poznatky seznamovat.
Light rovněž zastává ortodoxní názor, že místo přesvědčování je možnou cestou tlak na sílu. Odkazuje přitom na Japonsko a jeho pandemické restrikce, které místní dodržují nikoli kvůli zdravotním rizikům, ale společenským normám.