Stop klopýtání po překážkové dráze! Konec smiřování s nekomfortem. Vytřiďte ze svého života břemena, která se dají odhodit. Zjistíte, že jste se úplně zbytečně trápili, sami sobě ubližovali. Přitom štěstí bylo nadosah ruky. Základem je znát svoji hodnotu a zachovat klid.
Život je příliš krátký na to, si ho dobrovolně otravovat. Proto se stále zamýšlejme, jak nevyhovující situace změnit k lepšímu. Ne se vším se musíme smířit. Někdy stačí jen trochu odvahy, popostrčit, věřit… A pozitivní změny se rozběhnou samy!
Vztah, ve kterém se trápíme
Raději být singl než s někým, kdo nás ničí. Tímto heslem bychom se měli řídit. Zásadní je, určit správně hranici, kdy jsou poměry ještě v normě a kdy už je vztah toxický. Těžko se hledá ideální partner, se kterým to ladí bez jediné chybičky. K definování vážnosti stavu pomůže jednoduchá pomůcka:
Manipuluje s vámi? Využívá vás? Vztáhl na vás ruku? Cítíte, že z vás vysává energii? Že vás dohadování s ním/s ní psychicky ničí? Pokud některá z odpovědí zní „ano“, tak není třeba dalších otázek. Jasné případy, kdy je na čase nekompromisně říci sbohem. Vše ostatní se dá řešit.
Práci, která je pod vaši úroveň
Dvaašedesátiletá Alena už řadu let pracuje na poměrně zodpovědné a náročné pozici. Za nuzné peníze. Hluboko pod úroveň odvedené práce. S přibývajícím věkem jí plat ještě klesá. Její šéf cítí, že je vzhledem k věku vděčná za stálý příjem (byť minimální). A tak dělá škrty a šetří, co mu zaměstnanci dovolí.
Alena je vzdělaná, zkušená, s dlouholetou praxí. Mohla by postupovat. Být úspěšná. Kdyby chtěla. Zkušenou a spolehlivou pracovnici, jako je ona, by jiná společnost jistě brala všemi deseti. Ale – nevěří si. „Co bych kde hledala, ve svém věku.“ A tak dál nechává po sobě šlapat. Ucházet se o lepší práci se ani nepokusila. Chyba. Nikdy bychom neměli zůstávat tam, kde si nás neváží!
Bezvýznamné plkání
Položíte telefon po hovoru s kamarádkou a zjišťujete, že jste strávili se sluchátkem na uchu dobré dvě hodiny. Co hůř – máte z toho náladu pod psa. Celou dobu vám hučela do hlavy, jak ji štve její přítel. Když jí ale navrhnete řešení, stejně vás neposlouchá.
Nevysilujte se věcmi, se kterými nic nenaděláte. Poskytnout dobrou radu je v pořádku. Lépe než milion řečí kolem, je však konat. Neustálé, nikam nevedoucí omílání problému je ztráta času i energie, kterou bychom mohli využít na mnohem příjemnější a přínosnější věci. Zbytečně si navíc zatěžujeme mysl negativním. Proto být nekompromisní. Podobné dlouhé debaty „o ničem“ raději mile odmítnout.
Utápění ve smutku
Když chvíli po rozchodu s partnerem zjistíte, že už si stačil za vás najít náhradu, je to pochopitelně bolestivé. Podobně jako mnoho dalších vztahových karambolů. Ale odsoudit sám sebe k doživotnímu truchlení, by byla chyba.
Život je cesta. Stále se měnící, plná překvapení a překážek. Mnohdy je ale to špatné, co se nám stane, v konečném výsledku pro něco dobré. Ač to v tu chvíli vidíme jako konec světa, za čas (třeba za několik let) zjistíme, že nás to přivedlo k něčemu ještě lepšímu. Posunulo. Přineslo nečekané plusy, v něčem obohatilo. Jednoho dne si klidně můžete říct – nelituji ničeho, co se stalo. Proto, i když si myslíme, že je nejhůř, zachovat klid. Nechte věci plynout a vyčkejte. Až se k vám štěstí zase obrátí čelem.