Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.
Kritici návrhu zvedají obočí především nad vysokou cenou projektu. Peníze na výstavbu by šly od členských států CERN, kterých je nyní 23, včetně České republiky.
Giant atom-smasher proposal seeks to unravel universe's hidden 95%
READ: https://t.co/eAwpXOyqI1https://t.co/eAwpXOyqI1
— WION (@WIONews) February 5, 2024
„Projekt velkého stokilometrového urychlovače je dlouhodobě studován a připravován jako součást Evropské strategie částicové fyziky, která byla schválena CERN a podpořena EU,“ řekl ČTK Zdeněk Doležal z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. O cílech projektu nyní podle něj diskutuje odborná komunita a fyzici se shodli, že se jedná o správný krok. „Nyní zasedla Rada CERN a konkretizovala časový rozvrh,“ dodal Doležal.
„Uvědomujeme si náročnost této akce, CERN hospodaří s pravidelným ročním rozpočtem a tento projekt není realizovatelný z něj, jelikož je dražší,“ uvedl Doležal. Podle něj se nicméně hovoří o možnosti mimořádných příspěvků z členských zemí nebo ze zemí, na jejichž území by byl nový urychlovač postaven, tedy Švýcarska a Francie. Na financování by se podílely také Spojené státy a Japonsko. „U nás máme poměrně rozvinutý výzkum v této oblasti, takže minimálně 50 lidí z tuzemska se pravidelně účastní tamních výzkumů. Investice do urychlovače pomáhají pokrývat vědecký obor,“ uvedl Doležal.
Dosud největším úspěchem projektu Velkého hadronového urychlovače (LHC) bylo v roce 2013 potvrzení existence Higgsova bosonu, „božské částice“, která podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Podobně velkolepých výsledků se však zatím nepodařilo tamním výzkumníkům dosáhnout při pátrání po takzvané temné hmotě a temné energii – jevů, které podle současných teorií tvoří vesmír z větší části než nám známé atomy.
„Jde o nástroj, který umožní lidstvu udělat ohromný krok vpřed při hledání odpovědí na základní otázky fyziky a vesmíru,“ řekla BBC k návrhu nového zařízení Fabiola Gianottiová, generální ředitelka CERN.
Odhalení temné energie a hmoty pomocí LHC výzkumníci v CERN předpověděli před více než 20 lety. Doposud se to však pomocí urychlovače částic nepodařilo.
Návrh vystavět nový a větší urychlovač s anglickým názvem Future Circular Collider (FCC) (Budoucí kruhový urychlovač) je rozdělený do dvou projektů; první počítá se spuštěním urychlovače ve 40. letech tohoto století tak, aby bylo možné provádět srážky elektronů, z nichž vznikne větší množství bosonů pro jejich podrobnější studium. Druhá fáze by měla začít v 70. letech našeho století. Pátrání po nových částicích by pak mělo probíhat za pomoci srážení těžších protonů, což bude vyžadovat vynalezení silnějších a pokročilejších magnetů, které zatím neexistují, uvádí BBC.