Vědci odhalili nové poznatky o tom, jak a proč někteří lidé trpí depresí. Podle výzkumu je určitá mozková síť u lidí s depresí podstatně větší, což by mohlo sloužit jako varovný signál pro rozvoj této duševní nemoci. Tento objev může mít významné důsledky pro včasnou diagnózu a individualizovanou léčbu.
Povrch mozku funguje jako jakási komunikační křižovatka, kde různé oblasti spolupracují při provádění specifických procesů. Tyto sítě však mají jen omezený prostor. Nový výzkum zjistil, že u lidí s depresí je do sítě, která řídí pozornost k odměnám a hrozbám, zapojena větší část mozku než u zdravých jedinců. „Zabírá větší část povrchu mozku, než je obvyklé u zdravých kontrolních osob,“ uvedl doktor Charles Lynch z Weill Cornell Medicine v New Yorku, spoluautor studie. Toto rozšíření přitom znamená, že jiné, často sousední mozkové sítě jsou menší.
Part of brain network much bigger in people with depression, scientists find https://t.co/oO5cA1050p
— Guardian news (@guardiannews) September 4, 2024
Metoda přesného funkčního mapování
Výzkumný tým použil novou techniku zvanou „přesné funkční mapování“, která podrobně analyzuje sérii snímků magnetické rezonance každého jedince. Tato metoda jim umožnila přesně změřit velikost mozkových sítí u 141 lidí s depresí a 37 zdravých jedinců. Zjistili, že takzvaná frontostriatální síť byla u lidí s depresí v průměru o 73 % větší než u zdravých kontrolních osob. Tento výsledek byl navíc potvrzen analýzou dat z předchozích studií, které zahrnovaly snímky mozku 932 zdravých lidí a 299 lidí s depresí.
Souvislost s rizikem vzniku deprese
Další analýzy ukázaly, že tato mozková síť byla rozšířená i u dětí, u nichž se deprese rozvinula později v dospívání, a také u dospělých, u nichž se deprese objevila později. To naznačuje, že rozšířená síť může být spíše rizikovým faktorem pro rozvoj deprese než důsledkem nemoci. Vědci však upozorňují, že není jasné, do jaké míry je toto zvětšení výsledkem genetických faktorů nebo zkušeností a zda souvislost s depresí vyplývá přímo z tohoto zvětšení nebo z následného zmenšení jiných mozkových sítí.
Možnosti personalizované léčby
Výsledky této studie by mohly poskytnout cenné vodítko pro predikci rizika deprese a umožnit vývoj personalizovaných léčebných postupů. Podle profesora Conora Listona z Weill Cornell Medicine by samotná skutečnost, že existuje jasný biologický marker spojený s depresí, mohla některým pacientům přinést úlevu a umožnit jim lepší pochopení svého stavu. Výzkum přitom otevírá dveře ke zkoumání, zda je možné tuto rozšířenou síť cíleně redukovat pomocí včasné intervence.
Doktorka Miriam Klein-Flügge z Univerzity v Oxfordu, která se na studii nepodílela, uvedla, že je překvapivé, že se výzkum nezaměřil na amygdalu, oblast mozku tradičně spojenou s výzkumem deprese. Zároveň však zdůraznila, že práce je důležitá a přínosná, a položila otázku, zda je možné tuto zvětšenou síť nějak zvrátit, informuje deník Guardian.