Ve Skotsku začalo velké pátrání po Lochnesské příšeře. Zástupy nadšenců se shromáždily na akci, která je označována za největší lov na „Nessie“ za posledních 50 let. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.
Stovka dobrovolníků pomáhá zaznamenávat jakékoli neobvyklé jevy na jezeře Loch Ness z pozorovacích stanovišť na pevnině. Dalších téměř tři sta se jich přihlásilo ke sledování přímého přenosu z pátrání, které probíhá tento víkend.
Hundreds join huge search for Loch Ness Monster pic.twitter.com/irvt0vViZQ
— BBC Scotland News (@BBCScotlandNews) August 26, 2023
Příběhy o příšeře existují již po staletí, ale letos je to právě 90 let, co vznikl novodobý mýtus o Nessie. V dubnu 1933 prohlásila manažerka hotelu Drumnadrochit Aldie Mackay, že v jezeře viděla tvora podobného velrybě. O jejím svědectví informovaly noviny Inverness a tehdejší redaktor Evan Barron navrhl, aby byl tvor popsán jako „Lochnesská příšera“, píše BBC.
Od té doby se mýtická Nessie stala inspirací pro knihy, televizní pořady a filmy a také pro významný turistický průmysl.
Pátrání o tomto víkendu zorganizovalo Lochnesské centrum v Drumnadrochitu a dobrovolnický výzkumný tým s názvem Loch Ness Exploration. Organizátoři uvedli, že jde o největší pátrací akci po příšeře od roku 1972, kdy Úřad pro vyšetřování lochnesky provedl studii.
Úřad byl založen v 60. letech 20. století, aby našel důkaz o existenci monstrózního kryptozvířete ve vodách jezera. Byl zrušen v roce 1977 poté, co se mu nepodařilo odhalit žádné významné důkazy pro existenci příšery ani proti ní.
Tajemný předmět velikosti dodávky
Generální ředitel Lochnesského centra Paul Nixon zdůraznil, že se nejedná jen o PR akci. „Na březích jezera Loch Ness dnes stojí stovka dobrovolníků, kteří se snaží najít odpovědi na otázku, co je Lochnesská příšera zač,“ řekl. „Viděl jsem nějaké záběry ze sonarů, které ukazují objekty ve vodě v hloubce. Největší z nich, které jsem viděl, byl předmět velikosti tranzitní dodávky. Nikdo nebyl schopen vysvětlit, co to bylo. Když jsme se vrátili, tak tam nebyl.“
Nad jezerem létají drony vybavené infračervenými kamerami a k detekci neobvyklých podvodních zvuků se používá hydrofon.
Průzkum je ovšem náročný kvůli obrovské rozloze jezera, které se rozprostírá na ploše 36 kilometrů. Místy je hluboké více než dvě stě metrů. Pojme 7 452 milionů metrů krychlových vody, tedy než všechna anglická a velšská jezera dohromady.
Alan McKenna ze společnosti Loch Ness Exploration řekl v pořadu Good Morning Scotland rádia BBC: „Hledáme neobvyklé jevy na hladině a žádáme dobrovolníky, aby zaznamenávali nejrůznější přírodní jevy v jezeře.“ Upozornil ale, že jezero umí ošálit oči. „Ne každá vlnka nebo vlna je příšera. Některé z nich se dají vysvětlit, ale některé z nich ne. Těch je jen málo,“ dodal.
Legenda o Nessie pochází ze středověku, kdy se irský mnich svatý Kolumba údajně setkal s příšerou v řece Ness, která vytéká z jezera Loch Ness.
K předchozím pokusům o nalezení příšery patřila operace Deepscan z roku 1987, kdy 24 lodí vybavených echoloty proplulo celou délku jezera. Ve třech případech bylo zjištěno něco, co se nepodařilo okamžitě vysvětlit. Jedním z nabízených vysvětlení „kontaktů“ byly velké trosky.
Úhoři či jeseteři?
V roce 2019 vědci uvedli, že za opakovanými pozorováními legendární Lochnesské příšery mohou být obří úhoři.
Výzkumníci z Nového Zélandu se pokusili katalogizovat všechny žijící druhy v jezeře pomocí extrakce DNA ze vzorků vody. Po analýze vědci vyloučili přítomnost velkých živočichů, kteří údajně stojí za zprávami o příšeře. Nebyly nalezeny žádné důkazy o prehistorickém mořském plazu zvaném plesiosaurus. V jezeře se podle něj nevyskytují ani obří jeseteři.
Zájem o Lochnesku však nejvíce nahrává turistickému ruchu. Fraser Campbell, ředitel zrenovovaného hotelu Drumnadrochit, řekl The Guardian, že obnovený zájem o legendu o monstru vedl k „neuvěřitelnému“ počtu rezervací na celou letošní letní sezónu.