V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který dnes o jeho smrti informoval.
Genetik a průkopník klonování Wilmut vystudoval zemědělskou fakultu na univerzitě v Nottinghamu, pak pokračoval na Cambridgeské univerzitě a začal se věnovat vědecké práci. V roce 1996 jeho tým z Roslinova ústavu ve skotském Edinburghu vstoupil do historie naklonováním prvního savce z buňky dospělého jedince. Naklonování ovce Dolly, o kterém vědci informovali v únoru 1997, otevřelo cestu bezprecedentnímu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Jeho metoda je teoreticky použitelná i v případě člověka, a budila proto značné kontroverze. Ovce byla v roce 2003 utracena.
Breaking News: Ian Wilmut, the British scientist who led a team of scientists in Scotland that first cloned a mammal, Dolly the sheep, is dead at 79. https://t.co/xgXHczBFos pic.twitter.com/s6vmAewFnU
— The New York Times (@nytimes) September 11, 2023
„Truchlíme nad ztrátou profesora sira Iana Wilmuta, světově uznávaného embryologa a odborníka na regenerativní medicínu, který vedl projekt vytvoření ovce Dolly. Jeho práce nadále informuje a inspiruje vědu v Roslinově ústavu i mimo něj,“ uvedla skotská instituce.
Wilmutův tým položil základy výzkumu kmenových buněk. Tato technologie má za cíl vyléčit mnoho nemocí spojených se stárnutím díky regeneraci poškozené tkáně. Vědcovým odkazem je tak vytvoření oboru známého jako regenerativní medicína, který má obrovský potenciál umožnit více lidem žít delší a zdravější život, píše BBC News.
Wilmut trpěl Parkinsonovou chorobou, od roku 2018 se věnoval výzkumu této neurodegenerativní nemoci.
Podle listu The Guardian vědec litoval, že kvůli nemoci musí zpomalit při horské turistice a brání mu také v hraní curlingu.