Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil velké vzdálené galaxie, které podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Informuje o tom vědecký server Space.com.
Astronomy šokuje zjištění, že obří a vyspělé galaxie zjevně existovaly poměrně krátce po Velkém třesku, tedy vzniku vesmíru. Podle Space.com to nikdo nečekal a nikdo nedokáže vysvětlit, jak se tyto galaxie vytvořily.
Astronomers have used the James Webb Space Telescope to peer back in time to the early days of the universe — and they spotted something unexpected https://t.co/9MfpwU6Re4 pic.twitter.com/Wbi67bhrM2
— CNN (@CNN) February 23, 2023
Galaxie zhruba o velikosti naší Mléčné dráhy a plně vyzrálé červené hvězdy zachytily snímky vzdálených zákoutí vesmíru, pořízené během počátečních pozorování JWST. Galaxie popsané v nové studii jsou tak vzdálené, že se i výkonnému dalekohledu jeví jen jako načervenalé puntíky. Analýzou světla, které vyzařují, astronomové dospěli k závěru, že se jejich prostřednictvím dívají na „dětství“ vesmíru jen 500.000 až 700.000 let po Velkém třesku.
Takto rané galaxie samy o sobě nejsou překvapující. Astronomové očekávali, že první hvězdokupy se vyskytly krátce poté, co vesmír překonal takzvanou dobu temna, tedy zhruba prvních 400.000 let své existence, kdy vesmír prostupovala jen mlha z atomů vodíku.
Galaxie ze snímků JWST jsou však šokujícím způsobem velké a hvězdy v nich příliš staré. Nová zjištění jsou v rozporu s dosavadními představami o tom, jak vesmír vypadal a vyvíjel se v raném období, a neodpovídají ani pozorováním předchůdce Webbova teleskopu, Hubbleova teleskopu.
„Měli jsme konkrétní vysvětlení pro typ galaxií existujících v raném vesmíru: Jsou mladé a malé,“ sdělil Space.com astronom Joel Leja z Pensylvánské státní univerzity a jeden ze spoluautorů příslušné studie. Předchozí studie o raném vesmíru, založené na pozorováních Hubbleova teleskopu a dalších nástrojů, podle Lejy popisovaly spíše malé, modré, „dětské“ galaxie v raném období vesmíru. Šlo tedy o objekty, které vznikly teprve nedávno z původní „kosmické polévky“ a samy si utvořily své mladé hvězdy a struktury.
Mladé hvězdy obecně září modře. S postupem času červenají s tím, jak spalují své palivo. V dávných galaxiích, ne něž se zaměřuje Webbův teleskop, astronomové staré červené hvězdy neočekávali. Nečekali ani to, že najdou galaxie masivnější než zhruba miliardu sluncí. Načervenalé body však nasvědčují tomu, že jsou padesátkrát masivnější.
Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (223 miliard Kč) je projektem NASA, ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.