Jak přežít motivační masáž sociálních sítí bez úrazu? Jak skutečně něco dokázat? Sobě i světu? Know-how je prosté: Připravit se na to, že tenhle příběh se rozhodně nevejde do jednoho statusu na Facebooku.
Stalo se to módou. Sociální sítě jsou plné siláckých výkřiků, jak snadné je docílit v podstatě čehokoli. „Moudrá“ memé střídají mentorující videokoučingy. Samozvaní experti na úspěch rozdávají zaručené rady, jak se stát hvězdou snadno a rychle. Současný trend velí: Můžeš všechno, co si vezmeš do hlavy. Stačí se „pozitivně naladit“. A je to.

Můžete být hollywoodskou hvězdou. Šéfem nadnárodní korporace. Pilotem boeingu. Whatever you want. Motivace a kuráž je super. A skutečně základ každého úspěchu. Jenomže tou to zdaleka nekončí, jak by se mohlo z dvouvětých pouček zdát. Tajemství úspěchu je mnohem složitější a zdlouhavější proces, než je lidem servírováno. A to může být pro mnohé matoucí. Udělat více škody než užitku. Zvlášť u mladého člověka, který se sotva pustil máminy sukně a o životě toho ještě moc neví. Může se chytit do pasti.
Zázraky se nedějí
„Když si budeš něco hodně přát, tak se to splní. Stačí, když si své přání objednáš u vesmíru,“ říkají další oblíbené fráze. Jenomže tak to nefunguje. K tomu, aby se něco splnilo, je především potřeba velká pokora, píle a vytrvalost. Bez této trojky to nejde. Naopak bez vzdušných zámků a velkých slov se obejít můžeme. Úporné upínání se ke svému cíli = hvězdnému úspěchu může být dokonce nebezpečné.

Opravdu nestačí jen „věřit“. Vysílat „hvězdné signály“. Ve chvíli, kdy náš sen totiž budeme brát jako danou, samozřejmou věc a ona se (naprostou náhodou) nesplní, přijde zklamání. Člověk může upadnout do totální frustrace a beznaděje. Marnosti. „Vždyť říkali, že když tomu budu věřit, splní se to.“ Před očima se mu zhroutí ten jeho dokonalý, nablýskaný svět se šampaňským s jahodami, které popíjí na kožené sedačce soukromého tryskáče. Mnohem lepší je, zůstat stát nohama pevně na zemi. Ten, kdo si totiž po dobu cesty za svým cílem zachová pokoru a vyvaruje se velkých slov o svém jistém úspěchu, je připraven a dost silný i na variantu, že třeba neuspěje.
Tichá dohoda
Je proto lépe na své „cestě“ zůstávat v tichosti. Vyprávět o tom by mohla dnes úspěšná sochařka a medailéristka, dvaačtyřicetiletá Tereza E. Na škole bývala velmi tichou a neprůbojnou studentkou. V životě nečetla žádné motivační memé. V nitru si vždy přála stát se v oboru „slavnou“. Ale nikdy své ambice nevykřikovala. Vystudovala však s diplomem mezi nejlepšími a vytrvale se věnovala činnosti, pro kterou byla zapálená. Překlenula všechny těžké začátky, kdy jakožto umělkyně prakticky nevydělávala.
Žila ve velmi skromných poměrech. Počítala každou korunu. Ne týdny ani měsíce. Ale řadu let. Nemohla si dopřát nic, co by přesahovalo základní potřeby. Ale šla si za svým. Pílí a budováním své kariéry – krůček po krůčku – se dokázala vyšplhat až na vrchol, mezi sochařskou elitu. A dočkala se i odpovídajícího finančního ohodnocení, zaslouženého životního standardu. Je z ní Paní sochařka.

„Myslela jsem, že stačí si něco přát. Teď už vím, že je za tím velká dřina. Ale stojí za to,“ přiznává i pětačtyřicetiletá Lucie, která vybudovala logistickou firmu.
Dalo by se tedy říct docela jednoduše: Chcete úspěch? Krok č. 1: Mějte o své budoucnosti jasno. A pak… Počkejte si na něj. S trpělivostí a pílí. Jedině to přinese to opravdové, šťavnaté ovoce. Které si utrhnete, až skutečně dozraje. Rozhodně jen s rukama v klíně nečekat u Facebooku/Instagramu plného meméček.