Projekt Iter, mezinárodní experimentální reaktor, měl přinést čistou a neomezenou energii. Jak poukázal deník Guardian, dnes se ale potýká s obrovskými problémy.
Projekt International Thermonuclear Experimental Reactor (Iter) začal v roce 2010 s cílem vytvořit zdroj levné, neznečisťující energie pomocí jaderné fúze. Účastní se ho 35 zemí, včetně evropských států, Číny, Ruska a USA. Náklady na výstavbu ve francouzském Saint-Paul-lez-Durance byly původně odhadovány na 6 miliard dolarů. Měl být hotov do roku 2020. Realita je však jiná.
Is the dream of nuclear fusion dead? Why the international experimental reactor is in ‘big trouble’ https://t.co/27bJIdXbVQ
— The Guardian (@guardian) August 3, 2024
Projekt trpí překročením rozpočtu, korozí klíčových součástek, přestavbami a problémy s jadernou bezpečností. Nyní bylo oznámeno další zpoždění – Iter bude hotový až za deset let, s fúzními reakcemi možná až v roce 2039. Rozpočet narostl na 25 miliard dolarů a může dále růst. Časopis Scientific American varuje, že Iter může být „nejvíce opožděným a nejdražším vědeckým projektem v historii“.
Soukromé firmy, jako Tokamak Energy a Commonwealth Fusion Systems, nyní hrozí, že předběhnou Iter ve vývoji fúzních reaktorů. Podle odborníka na fúzi Robbieho Scotta z britské Science and Technology Facilities Council, nové technologie projekt Iter zkomplikovaly.
Princip jaderné fúze
Jaderná fúze spočívá ve spojení jader dvou lehkých atomů na vysokých teplotách. Tokamak reaktor využívá magnetická pole k udržení plazmy z vodíkových jader. Projekt však naráží na problémy s výměnou ochranného berylia za wolfram a nesprávně vyrobenými částmi reaktoru.
Ke zpoždění přispěla také pandemie
Pandemie Covid-19 zpomalila výrobu a dodávky komponentů, což dále zpozdilo projekt. Mezitím jiné výzkumné týmy, jako americká National Ignition Facility, dosáhly pokroku v použití laserů k fúzi vodíkových izotopů, informuje deník Guardian.
Navzdory problémům má Iter stále co nabídnout, například výzkum produkce tritia, vzácného vodíkového izotopu klíčového pro fúzi. Někteří vědci tvrdí, že Iter má stále potenciál přispět k budoucnosti fúze.
Mluvčí Iter odmítá kritiku a srovnává projekt s Mezinárodní vesmírnou stanicí a britskou železniční tratí HS2. Výzkumnice Aneeqa Khan z University of Manchester varuje, že fúze přijde v krátkodobém horizontu příliš pozdě na snížení emisí CO₂, ale může mít zásadní význam v dlouhodobém boji proti změně klimatu.