Evropská sonda Hera, která míří k dvojici asteroidů, se při průletu kolem Marsu podívala i na jeho menší a tajemný měsíc Deimos. Pořídila jeho detailní snímky, které mohou vědcům pomoci rozluštit jeho původ.
Podle CBS News využila Hera tři své přístroje k zachycení povrchu Deimosu, který je od Marsu vzdálen přibližně 15 000 mil. Vědci se domnívají, že Deimos by mohl být původně asteroid, který Mars svou gravitací zachytil. Sonda se k němu přiblížila na 620 mil a zaznamenala jeho minerální složení i teplotní charakteristiky. „Toto je poprvé, co jsme naše přístroje použili na malém vzdáleném měsíci, o kterém stále víme velmi málo,“ uvedl vědec ESA Michael Kueppers.
L'équipe scientifique de @ESA_Hera a été époustouflée par les images de la lune Deimos prises par Hera pendant la manœuvre d'assistance gravitationnelle autour de Mars…
Découvrez pourquoi ! https://t.co/ORZa8FBo58 pic.twitter.com/QLcVOqJwsT— ESA France (@ESA_fr) March 13, 2025
Jak píše deník The Guardian, snímky pořízené během gravitačního manévru odhalují nejen samotný Deimos, ale i okolní oblasti Marsu. Na fotografiích je vidět světlá oblast Terra Sabaea, obří krátery Huygens a Schiaparelli i část rozlehlé Hellasovy pánve. Deimos se v záběrech jeví jako tmavá skvrna v popředí rudé planety.
Hera není první sonda, která Deimos sledovala. Podle CBS News přispěl ke studii i dlouholetý pozorovatel Marsu, satelit Mars Express. Jeho data pomohou připravit další misi, která v roce 2026 prozkoumá oba měsíce Marsu a pokusí se přistát na větším Phobosu, aby přivezla vzorky zpět na Zemi.
Průlet kolem Marsu nebyl jen o fotografiích. Jak uvádí The Guardian, Hera využila planetu ke změně své trajektorie, což jí umožní dřívější přílet k hlavnímu cíli mise – dvojici asteroidů Didymos a Dimorphos. Právě Dimorphos se stal v roce 2022 prvním objektem, jehož dráhu úmyslně změnila lidská technologie, když do něj narazila sonda DART.
Hera by k asteroidům měla dorazit v prosinci 2026. „Toto byla naše první vzrušující zkušenost s průzkumem, ale rozhodně ne poslední,“ řekl manažer mise Ian Carnelli. Vědci očekávají, že získaná data pomohou s budoucí obranou Země před potenciálně nebezpečnými asteroidy.