Poprvé v historii paleontologové objevili zachovalý obsah žaludku sauropoda. Nález přináší nové informace o tom, co tito obří dinosauři jedli a jak fungovalo jejich trávení. Ukazuje se, že potravu téměř vůbec nežvýkali a spolehli se na fermentaci uvnitř těla.
Fosilie pochází z exempláře Diamantinasaurus matildae, který žil přibližně před 94 až 101 miliony let na území dnešního Queenslandu v Austrálii. Jedinec byl vykopán v roce 2017 a obsahoval i zvláštní kámen. Ukázalo se, že jde o kololit, tedy zkamenělý zbytek z trávicího traktu.
„Gastrická pec“ místo zubů
Analýza kololitu odhalila zbytky různých rostlin, včetně jehličnanů, kapraďosemenných plodů a listů krytosemenných rostlin. Vše nasvědčuje tomu, že sauropod utržené části rostlin polykal bez dalšího zpracování a spoléhal na fermentaci v trávicím traktu.
Podobný typ trávení dnes známe u velkých savců, jako jsou sloni nebo koně. Vnitřní fermentace navíc vytváří teplo, které muselo být u zvířat velikosti sauropodů značné. Dlouhý krk a ocas možná sloužily jako účinný systém chlazení.
Ekosystémoví inženýři
Objev potvrzuje hypotézu, že sauropodi byli nevybíraví býložravci a zásadně ovlivňovali své okolí. Podle vědců konzumovali rostliny v různých výškách – od nízko rostoucích výhonků jako mláďata až po koruny stromů v dospělosti.
Tlak na vegetaci byl přítomný ve všech fázích života těchto dinosaurů. Mláďata decimovala nízké porosty, zatímco dospělí „požírali“ celé stromy. Rostliny se musely přizpůsobit. Buď si vyvinuly obranné mechanismy, nebo se naučily využívat dinosaury k šíření semen.
Jeden dinosaurus, jeden důkaz
Zároveň vědci poukazují na omezení tohoto objevu. Jedná se o obsah žaludku jediného jedince, který navíc nebyl ještě dospělý. Není tedy jisté, zda jde o běžnou stravu sauropodů nebo spíše o náhodný vzorek. Přesto jde o výjimečný posun v poznání dinosauří biologie.