8.7 C
Czech
Středa 20. května 2026

Moderní člověk zasáhl Zemi jako asteroid. Nebýt nás, příroda překypuje hojností

Zemi by bez přítomnosti Homo sapiens pokrývalo mnohem více zeleně, na které by se pásla velká druhová rozmanitost již vyhynulých živočichů. Mohli by stále žít mamuti, denisované i neandrtálci. Příchod Homo sapiens však vytlačil konkurenci, zapříčinil degradaci půdy a spustil vlnu vymírání, řekli experti pro Live Science.

Reklama

Země se nachází v období antropocénu, tedy v době, v níž lidstvo svou činností ovlivňuje zemský ekosystém. Místo vysokých stromů mrakodrapy až k mrakům, silnice a dálnice propojující velká města, pole a zemědělství. Tohle všechno krajinu na Zemi transformuje.

Server Live Science se vědců zeptal, jak by příroda na Zemi vypadala, kdyby moderní člověk neexistoval. „Myslím si, že by to bylo místo s mnohem větším množstvím vegetace a zvířat rozprostřených na všech kontinentech kromě Antarktidy,“ myslí si paleontolog Trevor Worthy z Flindersovy univerzity.

Worthy se domnívá, že nebýt Homo sapiens, stále by existovali denisované a neandrtálci, které moderní člověk vytlačil. Ti by zde žili po boku již vyhynulých druhů, jako je pták dodo, též známý jako blboun nejapný či tasmánský tygr.

Reklama

Paleoantropolog Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně nicméně podotkl, že i tito lidé by se mohli vydat cestou Homo sapiens a vytvořit zemědělskou a průmyslovou společnost. Ke globálnímu oteplování by tak docházelo i bez Homo sapiens.

Stringer ale dodal že neandrtálců bylo relativně málo. Navíc měli nízkou genetickou rozmanitost, což je známka příbuzenské plemenitby a špatného zdravotního stavu. Neandrtálci podle něj byli v nesnázích už před příchodem Homo sapiens.

Denisované měli naopak větší geografický rozsah i genetickou rozmanitost než neandrtálci, přičemž se vyznačovali větší přizpůsobivostí. „Možná byli ještě lepší sázkou na přežití než neandrtálci,“ řekl Stringer.

Homo sapiens podle vědce zasáhli Zemi jako asteroid a spustili stokrát vyšší míru masového vymírání než před příchodem člověka. Vyšší nebyla celých 66 milionů let od posledního masového vymírání koncem období křídy.

Mamuti a obří lenochodi

„Můj pradědeček byl schopen pozorovat tisíce papoušků ve volné přírodě, můj dědeček jich mohl vidět stovky, můj otec jen pár a já mám štěstí, když v lese uvidím dva,“ upozornil Worthy.

Bez přítomnosti Homo sapiens by se dnes půda otřásala pod chodidly mamutů. Vědci se přou, zda jejich vyhynutí způsobily klimatické změny či Homo sapiens. Podle posledních výzkumů však Homo sapiens tato zvířata decimoval.

Po Zemi by kráčel nespočet velkých, dnes již neviděných zvířat. Zoolog Sören Faurby z univerzity ve švédském městě Göteborg uvedl, že Země by bez moderního člověka připomínala přírodní rezervaci Serengeti v severní Tanzanii, africký ekosystém překypující životem.

Po Zemi by kráčela vyhynulá zvířata podobná těm žijícím v Serengeti, včetně slonů, lvů a nosorožců. Například místo lva afrického by stále existoval lev jeskynní, o něco větší druh žijící v Evropě asi před 12 000 lety.

Na Zemi by žili podle Faurbyho příbuzní slonů, obrovští medvědi a další jedinečné druhy, například Glyptodon, příbuzný dnešních pásovců s rozměry osobního vozu či obří lenochodi. „Ve světě bez lidí by byla mnohem větší rozmanitost velkých savců,“ tvrdí Faurby. „Stanoviště by byla mnohem otevřenější.“

Ekosystémový ekolog Christopher Doughty ze Severoarizonské univerzity připomněl důležitost velkých zvířat pro úrodnost půdy a krajiny. Když se velká zvířata jako sloni přemisťovala ve stádech, během stravování a vylučování přemisťovala semena a živiny.

Doughty uvedl, že vyhynutím velkých zvířat, včetně mamutů, poklesl o 90 procent přenos prvků klíčových pro život, jako je fosfor, vápník a hořčík. Bez lidí by byly tyto prvky v krajině rozmístěny rovnoměrněji, což by vedlo k větší úrodnosti půdy a její produktivitě.

„Pokud jsou tyto prvky v přírodě rozmíseny nerovnoměrně, je nerovnoměrná i úrodnost,“ vysvětlil Doughty. Zemědělská činnost a oplocené oblasti podle něj shlukují semena a živiny dohromady. Tyto lokality se stávají v porovnání s divokou přírodou neúrodnějšími.

Reklama

Sledujte nás na sítích

Švédové po porážce s Českem řeší krizi

České vítězství 4:3 nad Švédskem rozvířilo ve švédských médiích velkou debatu. Kritika míří hlavně na obranu, výkon brankáře Magnuse Hellberga i slabou hru pět na pět. Experti navíc tlačí na trenéra Sama Hallama, aby konečně nasadil talentovaného Antona Frondella.

Sony mění strategii. Velké PlayStation tituly už na PC téměř neuvidíme

Po letech postupného vydávání svých největších hitů na PC mění Sony směr. Podle nových informací chce japonský gigant udržet hlavní příběhové exkluzivity výhradně na konzolích PlayStation. Důvodem mají být obavy o sílu značky i klesající význam hardwarových exkluzivit.

Srážka černých děr mohla odhalit stopu temné hmoty

Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.

Mary Celeste: Posádka lodi zmizela beze stopy. Záhada nemá vysvětlení

Moře je plné příběhů o zmizelých lodích. Jednou z největších záhad dodnes zůstává osud plachetnice Mary Celeste, která roku 1872 převážela z New Yorku do italského Janova zásilku alkoholu. Nepoškozené plavidlo bylo nalezeno nedaleko Azorských ostrovů. Po posádce se doslova slehla zem.

Vědci ubrali životu jedno písmeno

Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.

Nejneobvyklejší lyžařská střediska na světě

Sjezdovky pod sopkou, lyže nad Středozemním mořem nebo snowboarding v poušti. Lyžování už dávno nepatří jen Alpám nebo Kanadě. Po světě existují desítky netradičních areálů, které lákají hlavně exotickou polohou a neobvyklou atmosférou.

Írán spojil masovou svatbu s vojenskou symbolikou

V Teheránu se konala neobvyklá masová svatba, která spojila romantický obřad s politickou a vojenskou symbolikou. Páry se zapojily do provládní kampaně Jan-Fada, jejíž název se překládá jako „Oběť pro Írán“.

Češi porazili Švédsko a napravili zaváhání se Slovinskem

Čeští hokejisté zvládli na mistrovství světa důležitý zápas. Ve Fribourgu porazili Švédsko 4:3 a po nečekané ztrátě se Slovinskem ukázali výrazně lepší tvář. Národní tým vedl už v první třetině 3:0, poté přežil dlouhé oslabení i švédský tlak a připsal si druhou výhru na turnaji.

Shakira uspěla u soudu. Španělsko jí musí vrátit přes 1,5 miliardy korun

Shakira po letech uspěla ve sporu se španělskými úřady. Soud rozhodl, že část peněz od ní stát vybral neoprávněně a nařídil jejich vrácení i s úroky. Případ, který zpěvačku provázel téměř deset let, tak dostal zásadní obrat.

Češi po dramatu porazili Švédsko a napravili zaváhání se Slovinskem

Čeští hokejisté zvládli na mistrovství světa důležitý zápas. Ve Fribourgu porazili Švédsko 4:3 a po nečekané ztrátě se Slovinskem ukázali výrazně lepší tvář. Národní tým vedl už v první třetině 3:0, poté přežil dlouhé oslabení i švédský tlak a připsal si druhou výhru na turnaji.

GTA 6 mělo původně vyjít mnohem dřív. Šéf Take-Two prozradil rozsah odkladů

Vydání GTA 6 se během vývoje několikrát posunulo, ale teprve nyní vyšlo najevo, jak výrazné zdržení Rockstar skutečně nabral. Podle šéfa společnosti Take-Two Strausse Zelnicka je hra oproti původním plánům opožděná zhruba o rok a půl. Zároveň se stále více potvrzuje, že půjde o nejdražší videohru historie.

Digitální samota: Vztahy s AI jsou škodlivé jako špatné stravování

Moderní technologie nás vzájemně propojují, přesto žijeme v době krize osamělosti a duševního zdraví. Paradoxně sociální sítě, díky nimž jsme každý den v kontaktu s desítkami lidí, nás izolují od společnosti. To samé lze říci o umělé inteligenci (AI), jež měla ulevit od samoty, místo toho ji však zhoršuje. Přesto vztahů s algoritmickými společníky přibývá, napsal odborník na bezpečnost AI Mohit Sewak.

Brabus představil tisícikoňové monstrum s dvanáctiválcem, které vzdává hold zakladateli značky

Brabus posouvá hranice extravagance. Německý úpravce představil model Bodo, extrémní grand tourer s výkonem 1 000 koní, dvanáctiválcem pod kapotou a cenou přesahující milion dolarů. Limitovaná novinka vznikla jako pocta zakladateli společnosti Bodovi Buschmannovi a ukazuje, že Brabus už dávno není jen tunerem Mercedesů.

Vingegaard vyhrál druhou etapu na Giru a před časovkou stáhl ztrátu

Jonas Vingegaard zvládl další důležitý krok při své premiéře na Giru d’Italia. Dánský favorit vyhrál devátou etapu s cílem na Corno alle Scale a připsal si už druhý triumf v letošním ročníku. V závěrečném stoupání setřásl Felixe Galla a znovu ukázal, že v kopcích působí nejjistěji ze všech favoritů. Růžový dres ale dál drží Portugalec Afonso Eulálio. Dobře si vedl také Jan Hirt, který zůstává ve hře o elitní desítku.

Sparta rozhodla v Liberci až v závěru

Sparta zvládla 4. kolo ligové nadstavby ve skupině o titul a vyhrála v Liberci 2:0. Dlouho se hrálo bez branek a bez větších šancí. Pražský tým ale v poslední desetiminutovce dvakrát udeřil a potvrdil druhé místo v tabulce. Liberec zakončí sezonu na šesté příčce.
Reklama

DOPORUČUJEME

Srážka černých děr mohla odhalit stopu temné hmoty

Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.

Vědci ubrali životu jedno písmeno

Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.

Výzkum ukázal možnou biologickou stopu psychopatických rysů

Mozkové skeny ukázaly rozdíl, který může pomoci vysvětlit impulzivitu a vyhledávání silných zážitků u lidí s psychopatickými rysy. Vědci zjistili, že striatum, tedy oblast spojená s odměnou, motivací a rozhodováním, bylo u těchto lidí v průměru asi o deset procent větší než u kontrolní skupiny.

Geny regenerace dávají naději na obnovu ztracených končetin

Schopnost regenerovat ztracenou končetinu zůstává pro člověka zatím převážně doménou sci-fi. Nový výzkum axolotlů, zebřiček a myší ale ukazuje, že příroda používá při regeneraci některé společné genetické mechanismy. Právě ty by jednou mohly pomoci při vývoji léčby pro lidi po amputacích.

Nová studie ukazuje, proč nemůžeme přestat mlsat

Chuť na zmrzlinu nebo sušenky po vydatném jídle nemusí být jen otázkou slabé vůle. Nový výzkum ukazuje, že mozek může na lákavé jídlo reagovat automaticky i ve chvíli, kdy je člověk sytý. Prostředí plné reklam, vůní a snadno dostupných dobrot tak dokáže spustit chuť na svačinu dřív, než se do rozhodování zapojí rozum.

NEJNOVĚJŠÍ

Švédové po porážce s Českem řeší krizi

České vítězství 4:3 nad Švédskem rozvířilo ve švédských médiích velkou debatu. Kritika míří hlavně na obranu, výkon brankáře Magnuse Hellberga i slabou hru pět na pět. Experti navíc tlačí na trenéra Sama Hallama, aby konečně nasadil talentovaného Antona Frondella.

Sony mění strategii. Velké PlayStation tituly už na PC téměř neuvidíme

Po letech postupného vydávání svých největších hitů na PC mění Sony směr. Podle nových informací chce japonský gigant udržet hlavní příběhové exkluzivity výhradně na konzolích PlayStation. Důvodem mají být obavy o sílu značky i klesající význam hardwarových exkluzivit.

Srážka černých děr mohla odhalit stopu temné hmoty

Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.

Mary Celeste: Posádka lodi zmizela beze stopy. Záhada nemá vysvětlení

Moře je plné příběhů o zmizelých lodích. Jednou z největších záhad dodnes zůstává osud plachetnice Mary Celeste, která roku 1872 převážela z New Yorku do italského Janova zásilku alkoholu. Nepoškozené plavidlo bylo nalezeno nedaleko Azorských ostrovů. Po posádce se doslova slehla zem.

Vědci ubrali životu jedno písmeno

Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.
Reklama
Reklama
Reklama